10. 10. 2022 11:14

„President Masaryk“ byla nejsilnější loď československého námořnictva. Co dokázala?

československo, loď, masaryk, námořnictvo

Česká republika a otázka českého přístupu k moři je předmětem nekonečných vtipů. Mezitím se ukázalo, že směšná tvrzení jsou mimořádně přesná: Česká republika, tehdy ještě spojená se Slovenskem, skutečně měla námořnictvo.

Český přístup k moři se stal obzvláště aktuálním tématem v souvislosti s vtipem o anexi Kaliningradské oblasti Českou republikou. Odkaz na to, jak se Rusko snaží anektovat cizí území, vedl k tomu, že se vyrojily memy o přejmenování Kaliningradu na Královec a připojení celého regionu k České republice.

Díky tomu země nejen získala přístup k moři, ale také odhalila ambice vybudovat námořnictvo. Ukazuje se, že realita předbíhá internetové vtipy. Ačkoli je Královec stále ruskou exklávou na Baltu, Češi mají skutečně přístup k moři.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Je to důsledek Versailleské smlouvy z roku 1919, která Československu umožnila pronajmout si část hamburského přístavu. Nyní mají Češi na základě dvoustranných dohod přístup k části hamburské infrastruktury až do roku 2028. A co námořnictvo?

Foto: Autor neznámý/Wikimedia (Volné dílo)

Největší loď československého námořnictva

Československé námořnictvo bylo založeno samostatným státem po první světové válce. Jejím účelem bylo působit ve vnitrozemských vodách, především na Dunaji, a její největší lodí a vlajkovou lodí byl „President Masaryk“.

Jednalo se o plavidlo reprezentující třídu říčních monitorů. Jedná se o silně vyzbrojená plavidla s malým ponorem a nízkým bokem, což z nich činí malý a obtížný cíl na vodě.

Čtěte také

Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici

21. 5. 2026

Říční monitor „Prezident Masaryk“

„President Masaryk“ vstoupil do služby v roce 1932 a byl postaven v loděnici Komárno, která patřila Škodovce. Její trup měřil 47,5 metru na délku a 6 metrů na šířku a maximální ponor plavidla dosahoval 107 cm.

Monitor byl vyzbrojen čtyřmi 66mm děly a čtyřmi kulomety. Pohon zajišťovaly – zpočátku – dvě parní turbíny, které umožňovaly plavidlu zrychlit na přibližně 31 km/h (17 uzlů). Posádku „Presidenta Masaryka“ tvořilo až 46 osob.

Loď byla v roce 1939 převzata Němci a po přezbrojení se zúčastnila bojů druhé světové války. Přežila válečnou vřavu, ale od roku 1955 byla vyřazena z flotily a převedena do civilních rukou. Bývalá vlajková loď československého námořnictva byla vyřazena v roce 1978.

Čtěte také