Nádherná podívaná. Stíhačky F-18 přistály na polské základně. Tohle je vše, co o nich víme

Na polské letecké základně v Łasku přistály další americké letouny. Tentokrát se jedná o 10 letounů F/A-18C Hornet patřících námořní pěchotě, píše server The First News.

Letouny F/A-18, které přistály na polské letecké základně, jsou letouny VMFA-312, tj. 312. stíhací letky námořní pěchoty Spojených států amerických (USMC – Marines). Předtím se zúčastnili velkých manévrů Cold Response 22, během nichž 30 tisíc vojáků NATO (včetně vojáků polské 12. štětínské mechanizované divize) cvičilo v arktických oblastech za podpory silných námořních sil včetně letadlových lodí a letectva.

Letouny USMC jsou další posilou, kterou Spojené státy vyslaly na východní křídlo NATO. Těsně před ruským útokem na Ukrajinu dorazilo do Lasku 10 stíhaček F-15. Mezi různými stroji, které byly nedávno přesunuty do Evropy, stojí za zmínku také letouny EA-18G Growler, které jsou v současné době umístěny v Německu a jsou specializovanými stroji určenými k prolamování protivzdušné obrany.

Konkurent F-16

LetounF/A-18 Hornet (Hornet) byl navržen v podobné době jako letoun F-16, ale v 70. letech prohrál soutěž o prototyp a stal se hlavním lehkým stíhacím letounem amerického letectva a zemí NATO. Výjimečné letové vlastnosti dvoumotorového prototypu však upoutaly pozornost jiného typu amerických ozbrojených sil a letouny F-18 a A-18 byly přijaty do výzbroje amerického námořnictva a námořní pěchoty.

Dvě verze stroje zde nejsou omylem. Původně se plánovalo postavit a udržovat v provozu dvě varianty tohoto letounu, určené pro vzdušný boj (verze F – stíhací) a útočící na pozemní cíle (verze A – útočná). Vzhledem k univerzálnosti konstrukce však byly obě verze spojeny do jediného letounu, který dostal označení F/A-18 a zároveň se stal předchůdcem univerzálních strojů, které jsou dnes označovány jako víceúčelové letouny.

Jedinečné vlastnosti

Dva motory letounu jsou pro námořnictvo ceněnou výhodou, ale F/A-18 má i další neobvyklé vlastnosti. Jedním z nich je schopnost udržet manévrovatelnost při rychlosti pouhých 37 km/h, což je těžko představitelné. To neznamená, že letoun může letět tak pomalu, ale během testů prototypu letounu Hornet, který je lehčí než finální verze, se za specifických podmínek (letoun dokončoval stoupání) podařilo udržet kontrolu nad strojem i přes takto extrémně nízkou rychlost.

Hornet se vyznačuje také mohutným podvozkem, který je postaven mnohem pevněji než u letounů operujících z pozemních letišť. V praxi vypadá přistání letounu F-18 tak, jako by letadlo padalo vysokou rychlostí na asfalt. Velmi dobře je to vidět na videu níže (nejprve přistává F-16 a poté F-18):

Důvodem je skutečnost, že piloti operující z letadlových lodí mají velmi málo prostoru pro přistání. Musí to udělat tak, aby se dotýkaly paluby před lany nataženými napříč, aby se o ně mohl zachytit hák umístěný v letadle a zastavit rozjíždějící se letadlo.

Varianty letounů

Letoun F/A-18 v základní verzi není v dnešní době příliš rozšířeným strojem. V polovině 90. let prošel Hornet zásadní modernizací, jejímž výsledkem byl Super Hornet – větší, těžší a výkonnější letoun. Jedná se o 500 Super Hornetů, které dnes tvoří základ amerického palubního letectva. Starší Hornety, které zůstávají ve službě již neoperují z palub letadlových lodí. Nakonec mají být nahrazeny letouny F-35.

Které státy mají letouny ve službě?

Hornety a Super Hornety – ačkoli jsou mnohem méně populární než F-16 – používají nejen americké ozbrojené síly. Stroje tohoto typu provozují Kanada, Malajsie a Kuvajt, v Evropě pak Finsko, Španělsko a Švýcarsko.

Před několika lety se o letounech Super Hornet uvažovalo jako o nástupcích německých letounů Tornado a jejich plánované využití zahrnovalo i přepravu jaderných zbraní uložených na německém území v rámci programu Nuclear Sharing. Nakonec se naši západní sousedé rozhodli – stejně jako rostoucí počet zemí – pro nákup letounů F-35.

Zdroj: thefirstnews.com