Materiál zachycující uhlík by mohl pomoci průmyslu snížit emise a náklady

Slibný materiál zachycující uhlík, který vyvinuli a testovali výzkumníci v Albertě v USA, nyní testuje průmyslový partner společnost Svante z B.C. v průmyslovém měřítku v cementárně, píše portál techxplore.com.

Světová proslulost Alberty v oblasti zachycování a sekvestrace uhlíku má získat další přírůstek díky slibnému materiálu, který nabízí účinný způsob, jak vytáhnout oxid uhličitý z průmyslových emisí.

Tým z Fakulty inženýrství Albertské univerzity charakterizoval mikroporézní materiál zachycující CO2, který vyvinula skupina vedená Georgem Shimizuem z Univerzity v Calgary a který přitahuje molekuly plynu a ulpívá je na svém povrchu. Materiál nazvaný Calgary framework-20 (CALF-20) patří do skupiny mikroporézních pevných látek nazývaných metal-organické rámce (MOFy).

V případě CALF-20 má jediný gram povrch o rozloze více než 500 metrů čtverečních. Tyto materiály mohou být zabaleny do sloupce, podobně jako katalyzátor, a v podstatě připevněny na konec komína.

„Když poskytnete teplo, uvolní se CO2 a my ho můžeme začít sbírat v koncentrovanější formě, než jakou jste poslali.“ uvádí vědci.

Řešení praktických problémů

Problémem těchto materiálů však je, že zatímco v kontrolovaných podmínkách laboratoře často fungují, v přítomnosti vody nebo jiných nečistot nefungují.

„Inovace tohoto materiálu spočívá v tom, že si dokáže dobře poradit s vodou. To znamená, že před filtrací plynu přes tento materiál jej nemusíte sušit, což snižuje potřebu celé řady energie,“ řekl Arvind Rajendran, který výzkum vede.

„Další výzvou pro materiály zachycující uhlík je, že i nepatrné množství vedlejších produktů emisí, jako je oxid siřičitý a oxid dusný, může zničit schopnost těchto materiálů zachycovat CO2,“ vysvětlil Rajendran.

„Velkou výhodou CALF-20 je, že funguje v praktických podmínkách po tisíce hodin, což téměř všechny ostatní předchozí vývoje nedokázaly,“ řekl.

Jakmile je CO2 koncentrován, je buď stlačen a uložen v geologických formacích, zatlačen zpět do starých vrtů pro zvýšenou těžbu ropy nebo přeměněn zpět na palivo, například metanol, který se použije při výrobě dalších produktů.

Snížení emisí a nákladů

„V Albertě zachycujeme téměř dva až tři miliony tun CO2 ročně a stali jsme se světovou jedničkou v této technologii, protože máme jedny z největších demonstračních zařízení na celém světě,“ poznamenal Rajendran.

„Schopnost vyvíjet nové materiály, související procesy a rozšiřování pro průmyslové demonstrace potvrzuje pozici Alberty jako světového lídra v oblasti zachycování a ukládání uhlíku.“ uzavřel vědec.

Zdroj: techxplore.com