Letoun U-2 Dragon Lady. Legenda studené války má nové úkoly

Letoun U-2 je jednou z ikon studené války. Jeho sestřelení bylo nesmírně obtížným úkolem, jak zjistili Rusové, když na něj v roce 1960 vypálili až 14 raket. Přestože prototyp tohoto stroje vzlétl do vzduchu před více než 60 lety, modernizovaný letoun se navzdory plynutí času ukazuje jako nenahraditelný. Navíc díky svým jedinečným schopnostem může plnit úkoly, které jsou pro jiné, mnohem modernější stroje nemožné.

Hlavními protagonisty misí, při nichž byl sestřelen čínský balon a další formálně neidentifikované aerostaty, byly letouny F-22 Raptor, které na ně vypálily protiletadlové rakety.

Tyto akce však zastínily jiné stroje. V blízkosti narušitelů vzdušného prostoru USA se totiž objevily i letouny U-2, známé také pod neoficiálním názvem Dragon Lady.

Tyto letouny mají jedinečné schopnosti. Mohou létat po dlouhou dobu ve výškách přesahujících 24 km a mají k dispozici výkonné průzkumné vybavení, od různých typů kamer a optických senzorů až po zařízení pro zachycení všech druhů elektromagnetického vyzařování či komunikace.

A co víc, informace, které U-2 takto získá, může v reálném čase přenášet na zem a v případě potřeby narušit komunikaci cizích letadel.

Spojené státy mají v současné době nejméně 26 průzkumných letounů U-2S a čtyři cvičné letouny TU-2S, které patří Velitelství vzdušných bojů. Nejméně dva letouny tohoto typu byly použity při misích na ničení balonů a poskytly o nich veškeré možné informace, jak píše server AF.

Letoun, který nelze sestřelit

Letoun U-2 byl zkonstruován v polovině 50. let 20. století, přičemž původní myšlenka spočívala v tom, že extrémně vysoký letový strop v době jeho vývoje mu poskytne možnost volného letu nad nepřátelským územím.

Zpočátku tomu tak skutečně bylo. Letoun U-2 létal dostatečně vysoko, aby byl nedosažitelný jak pro sovětské stíhací letouny, tak pro pozemní protiletadlové komplety. Rusové nebo Poláci byli schopni zjistit přítomnost U-2, ale neměli možnost jej sestřelit.

Situaci změnilo až zavedení protiletadlového systému S-75 Dwina do služby. Kromě pozemních kompletů vyvinul SSSR také speciální, maximálně „zeštíhlené“ verze tehdy existujících stíhacích letounů MiG-19 a Su-9. V roce 1952 se v SSSR objevily i další stíhací letouny.

Ty sice nemohly dosáhnout stropu U-2, ale byly schopny se k němu vertikálně přiblížit na vzdálenost umožňující odpálení střel vzduch-vzduch.

Okolnosti sestřelení U-2, pilotovaného Garym Powersem, 1. května 1960 názorně ukazují, jak obtížný tento úkol byl. „Soudruhu, sestřelili jsme komára,“ měl údajně slyšet Nikita Chruščov, který byl v té době na čestné tribuně na oslavě státního svátku.

Aby zničili odhaleného narušitele, vypálili Rusové sérii 14 protiletadlových střel, z nichž jedna zasáhla MiG 19 pokoušející se přiblížit k U-2. Střepiny z jiné střely však poškodily špionážní letoun tak vážně, že se jeho pilot musel zachránit seskokem padákem.

Pro takový případ měl v kapse stříbrný dolar „pro štěstí“ – což v tomto případě znamenalo použití otrávené jehly ukryté v minci. Američan se rozhodl této příležitosti nevyužít a byl zajat.

Stratosférický pozorovatel

Následné sestřelení U-2 (nad Kubou a Čínou) změnilo způsob používání těchto letadel. Místo toho, aby létaly přímo nad územím nepřítele, plní díky svému vysokému letovému stropu mise v blízkosti jeho hranic a objektivy svých kamer zasahují daleko na nepřátelské území, jak uvádí server Military Factory.

Přestože byl letoun U-2 vyvinut podle zásad studené války, zůstává v této roli nenahraditelný dodnes. Letouny tohoto typu jsou nejen ve službě, ale jsou neustále zdokonalovány, čehož příkladem je testování možnosti dálkově aktualizovat software stroje ještě ve vzduchu v roce 2020.

V průběhu let provozu se opakovaně objevovaly myšlenky vyřadit letouny U-2 ze služby a nahradit je bezpilotními letouny, ale dříve plánované vyřazení průzkumných letounů s posádkou do roku 2025 nebylo schváleno. Díky jedinečným schopnostem starých strojů zůstávají stále nenahraditelné, což dokládá jejich využití v tak neobvyklé misi, jako je získávání informací o čínských balonech.

Zdroj: redakce, af.mil, militaryfactory.com, Wikipedia