29. 11. 2021 8:50

Izrael zredukoval seznam zemí vhodných pro používání kybernetických zbraní

Izraelská vláda oznámila, že drasticky zužuje seznam států, které mohou přijímat vývoz kybernetických zbraní. Je to způsob, jak si země několik měsíců po odhalení aféry Pegasus vylepšuje svůj mezinárodní obraz, napsal server Numerama.

Po několika náročných měsících na mezinárodní scéně, které následovaly po aféře Pegasus, se izraelská vláda snaží obnovit svou image. Země, která stála u zrodu skupiny NSO a jejího špionážního softwaru, se 25. listopadu 2021 rozhodla zúžit seznam zemí, které mohou přijímat vývoz kybernetických zbraní, ze 102 na 37.

Drastické, ale pozdní snížení

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Izrael vymazal ze seznamu země, jako je Maroko, Ázerbájdžán, Saúdská Arábie a Mexiko. Podle seznamu jsou mezi zbývajícími zeměmi především evropské země, jako je Francie a Německo a další západní země, jako jsou Spojené státy a Austrálie. Země, jako je Jižní Korea, Indie a Japonsko Izrael ponechal také. Neuvedl však žádný důvod nebo oficiální kritéria, která by ospravedlňovala zachování těchto 37 států a ne ostatních.

Toto rozhodnutí však vypadá jako snaha země udržet si reputaci. Vazby mezi izraelskou vládou a vlajkovou lodí špionážního softwaru NSO zanechaly na mezinárodní scéně výraznou stopu. Hebrejský stát mimo jiné využil prodeje tohoto špionážního softwaru k normalizaci svých diplomatických vztahů se zeměmi Maghrebu a Arabského poloostrova.

Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici

NSO na pokraji zhroucení

Dnes je však společnost na pokraji bankrotu. Její generální ředitel odstoupil krátce poté, co se NSO v listopadu 2021 dostala na černou listinu USA, což jí znemožnilo obchodovat s americkými společnostmi. Stížnosti na dodavatele kybernetických zbraní podalo také několik technologických gigantů, například Meta Group (Facebook) a Apple.

22. listopadu 2021, mezi francouzskými a izraelskými představiteli probíhaly rozhovory o špionáži francouzské vlády, přičemž cílem Pegasu byl i sám Emmanuel Macron.

Čtěte také