Co by se stalo, kdyby Rusko vybombardovalo Černobyl?

Ruská vojska obsadila jadernou elektrárnu Černobyl, v níž se stále nachází jaderný odpad, který by mohl ohrozit okolí. Co by se stalo, kdyby byl areál bombardován? Úvahu sepsal web Live science.

„Naši obránci pokládají životy, aby se tragédie z roku 1986 neopakovala,“ napsal na Twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj několik hodin před obsazením elektrárny. „Je to vyhlášení války celé Evropě.“

I když je reaktor zakrytý, radiace kontaminovala celou lokalitu. Při havárii se totiž do ovzduší dostaly desítky radioaktivních prvků, přičemž několik z nich je považováno za nejnebezpečnější pro život, včetně izotopů jódu 131, stroncia 90, cesia 134 a cesia 137; izotopy stroncia a cesia mají podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii dostatečně dlouhý poločas rozpadu, takže se v místě stále drží.

Někteří veřejní činitelé nyní vyjádřili obavy, že případné budoucí ostřelování těchto míst by mohlo tento radioaktivní materiál rozšířit daleko za hranice černobylské ochranné zóny, zakázané oblasti kolem katastrofy, dokonce až do sousedních zemí.

„Pokud bude v důsledku dělostřeleckých úderů okupantů zničeno úložiště jaderného odpadu, radioaktivní prach může pokrýt území Ukrajiny, Běloruska a zemí Evropské unie“, napsal na Facebooku Anton Geraščenko, poradce a bývalý náměstek ministra na ukrajinském ministerstvu vnitra.

• 

Podle Edwina Lymana, ředitele pro bezpečnost jaderné energetiky v Unii znepokojených vědců, však skutečnost nemusí být tak hrozivá. „I kdyby došlo k neúmyslnému ostřelování této ochranné konstrukce, myslím, že by bylo zapotřebí více, aby se zmobilizovalo významné množství radioaktivního materiálu,“ řekl Lyman.

„Nejvážnější obavy vzbuzuje mokré skladování vyhořelého paliva, protože to je pravděpodobně nejkoncentrovanější množství radioaktivního materiálu v areálu,“ řekl Lyman. „Obecně platí, že vyhořelé jaderné palivo má stále rozpadové teplo. Pokud je tedy skladováno za mokra, musí existovat nějaký způsob, jak toto teplo odvádět.“

Toto palivo se chladí již nejméně několik desetiletí. „A tak toto rozpadové teplo není tak významné,“ řekl Lyman. „Ale přesto, pokud by došlo k narušení chlazení, nebo pokud by došlo k porušení bazénu, které by vedlo k vypuštění vody, pak by se toto palivo mohlo pravděpodobně zahřát do té míry, že by mohlo shořet. To je pravděpodobně největší hrozba.“

Novější obava se týká zvyšující se úrovně radiace v okolí zařízení, která je nejspíše důsledkem radioaktivního prachu vyvrženého vojenskými vozidly. Podle Lymana však typ prachu a naměřené dávky radiace naznačují, že ani to nemusí být příliš velkou hrozbou.

„Dávky, které zjistili, nejsou o mnoho vyšší než obvyklé dávky v této oblasti, které jsou pravděpodobně stokrát vyšší než dávky v pozadí kdekoli jinde na světě,“ řekl Lyman. „Ale i tak, pokud vojáci netráví v této oblasti tolik času, nebude to mít na jejich zdraví významný dopad ve srovnání s hrozbou úmrtí ve válce.“

Přesto si Lyman myslí, že tato událost ukazuje, že plány pro jadernou energetiku musí počítat s možností války.

Zdroj: livescience.com