5 nejrychlejších vojenských letadel, která létají dodnes. Která to jsou?
Rychlost je u vojenských letounů již dlouho kritickým aspektem, protože je užitečná pro předstižení protivníka, zkrácení doby strávené v nepřátelském vzdušném prostoru nebo jednoduše pro let tak rychle, že protiletadlové systémy nejsou schopny dosáhnout plného zaměření. Tato potřeba rychlosti dosáhla vrcholu v době studené války, informuje web War history online.
Jaký je tedy seznam nejrychlejších letadel, která jsou v současnosti v provozu? Tento seznam nehodnotí tyto letouny jako více či méně schopné, ale zaměřuje se čistě na jejich maximální rychlost. Kromě toho zde nejsou zahrnuty experimentální letouny a ani orbitální testovací letouny.
MiG-23 – 2 499 km/h
MiG-23, je jednomotorová stíhačka, která poprvé vzlétla v roce 1967. Ačkoli je dnes již zastaralý, MiG-23 je stále rychlý, jeho jediný proudový motor Chačaturov R-35-300 dává s přídavným spalováním tah téměř 129 kN, což mu dává maximální rychlost přes 2 400 km/h. Nese 23mm rychlopalný kanón Grjazev-Šipunov GŠ-23 a pevné body pro nesení až 3 000 kg raket vzduch-vzduch a vzduch-země.
Letoun používala řada zemí, například Ukrajina, Irák, Severní Korea a Libye. Přestože výroba byla ukončena v roce 1985, MiG-23 se dodnes používá v několika zemích.
Foto: Rob Schleiffert (CC BY SA 2.0)/Wikimedia Commons
Suchoj Su-27 – 2 574 km/h
Suchoj Su-27 je ruský stíhací letoun. Poprvé vzlétl v roce 1977 a do služby vstoupil v polovině 80. let, kdy byl připraven čelit americkým stíhačkám F-15 a F-14. Je to obrovský letoun, ale přesto je známý svou vynikající manévrovatelností a často předvádí schopnost provádět manévr zvaný Kobra.
Jeho dva motory ho dokáží vytáhnout až na rychlost 2 500 km/h, přičemž na deseti pevných bodech může nést širokou škálu pum, raket a střel. Je také vyzbrojen 30mm kanónem Grjazev-Šipunov GSh-30 pro souboje na krátkou vzdálenost. Jeho úspěch vedl ke vzniku rodiny letounů založených na jeho konstrukci, jako jsou Su-33, Su-34 a Su-35.
Su-27 se dočkal přiměřeného využití i v jiných zemích, zejména na Ukrajině, které jich po rozpadu Sovětského svazu zůstalo přibližně 70. Čína vyrábí vlastní verzi v licenci, Shenyang J-11.
Foto: Dave_S (CC-BY-2.0)/Wikimedia Commons
McDonnell Douglas F-15 – 3 017 km/h
Stíhačka F-15 Eagle se díky svým svalnatým proporcím a výkonným motorům stala symbolem amerického letectva. Počáteční fáze vývoje letounu F-15 začaly v 60. letech 20. století. Ten byl otřesen příchodem letounu MiG-25, který je uveden na tomto seznamu.
Stejně jako Su-27 je F-15 stíhačkou vzdušné převahy, takže je po zuby ozbrojený a má neuvěřitelné výkony. Jeho motory Pratt & Whitney F100-PW-220 vytvářejí každý s přídavným spalováním tah téměř 107 kN, což mu dává vysokou rychlost.
Jeho v zásadě geniální konstrukce mu umožnila zůstat ve službě 45 let. Jeho konstrukce byla testována v boji a pokaždé dosáhla výborných výsledků. Ve skutečnosti nebyl žádný F-15 nikdy sestřelen, přičemž si připsal přes 100 vítězství ve vzduchu.
Společnost Boeing v současné době pracuje na F-15EX, aktualizované a vylepšené verzi stíhačky pro vzdušnou nadvládu.
Foto: Airwolfhound (CC-BY-2.0)/Wikimedia Commons
MiG-31 – 2 993 km/h
MiG-31 je ruský stíhací a útočný letoun. Jedná se o letoun podobné konstrukce jako MiG-25, který však ubral na extrémně vysokých výkonech výměnou za komplexnější schopnosti.
Je vyzbrojen 23mm kanónem Grjazev-Šipunov GSh-6 a může nést rakety vzduch-vzduch i vzduch-země. Jednou z takových zbraní v jeho arzenálu je střela dlouhého doletu R-33, která byla navržena k zasahování vysoko letících a rychlých letounů, jako je SR-71. Byl to první stíhací letoun na světě, který byl vybaven palubním radarem Zaslon, který dokázal odhalit cíle vzdálené i více než 160 kilometrů.
Jeho dva nesmírně výkonné motory Solovjev D-30F6 mají každý z nich tah 151 kN a disponují přídavným spalováním. S tímto výkonem je MiG-31 schopen dosáhnout rychlosti téměř 3 060 km/h. Téměř ještě působivější je skutečnost, že MiG-31 je na tuto rychlost omezen, aby nedošlo k poškození letounu.
V současné době používají MiG-31 pouze Rusko a Kazachstán.
Foto: Fedor Leukhin (CC-BY-2.0)/Wikimedia Commons
MiG-25 – 3 492 km/h
První místo na tomto seznamu zaujímá předchůdce stíhačky MiG-31, letoun MiG-25. Tento letoun byl zkonstruován pro jedinou věc: rychlost.
Zatímco jiné podobně rychlé letouny, jako například SR-71, dosahují vysokých rychlostí pomocí neuvěřitelně složité techniky, MiG-25 spoléhá především na hrubou sílu. Jeho dva proudové motory Tumanskij R-15B-300 jsou obrovské a výkonně. Maximální rychlosti letoun dokáže dosáhnout pouze na několik minut, než začnou turbíny Tumanskij selhávat.
24 metrů dlouhý MiG-25 poprvé vzlétl v roce 1964 a byl navržen k zachycování rychlých letounů ve velkých výškách, jako je SR-71, což je poměrně náročný úkol. Na pomoc byla vyvinuta největší sériově vyráběná střela vzduch-vzduch na světě právě pro MiG-25; R-40.
MiG-25 mohl vynést čtyři tyto půltunové střely do výšky 21 kilometrů a cesta tam mu trvala přibližně 9 minut. Byl však schopen vystoupat mnohem, mnohem výš. Letoun vytvořil 29 světových rekordů, včetně vystoupání do výšky skoro 30 kilometrů za čtyři minuty.
V roce 1977 dosáhl MiG-25 výšky 37,6 kilometrů, čímž vytvořil světový rekord, který platí dodnes.
V současné době je MiG-25 stále ve službě u malého počtu států, což z něj činí nejrychlejší sériový letoun s posádkou na světě.
Foto: Alex Beltyukov (CC-BY-3.0)/Wikimedia Commons
Zdroj: warhistoryonline.com