Motor má z Wartburgu, ale vypadá jako Lamborghini. Vzácná relikvie Železné opony se dnes prodává za miliony

Na silnicích socialistického bloku nebylo mnoho aut, která by dokázala přitáhnout pozornost tak jako tato záhadná silueta. Už z dálky zaujme nízkým profilem, výraznými křivkami a odvážnými liniemi, které by klidně mohly patřit italským supervozům. Přesto pochází z doby, kdy o luxusu na čtyřech kolech mohla většina motoristů východního bloku jen snít.

Za jeho volantem seděli ti, kteří dokázali splnit přísné podmínky a často měli blízko k motorsportu. Dnes je tento vůz legendou, která vyvolává obdiv nejen mezi sběrateli historických automobilů, ale i mezi milovníky techniky a historie. Jeho cena se šplhá do závratných výšin, o jakých se jeho tvůrcům ani nesnilo.

Konstruktér závodník splnil motoristům sen

Vznik vozu, o kterém snily generace motoristů východního bloku, se datuje na přelom 60. a 70. let. V tehdejší Německé demokratické republice, v Drážďanech, se do práce pustil závodník a konstruktér Heinz Melkus. Jeho snem bylo postavit sportovní vůz, který by dokázal držet krok s těmi západními, a to i přesto, že na rozdíl od výrobců v Itálii či Německé spolkové republice měl k dispozici jen omezené zdroje a techniku.

Melkus RS 1000 vznikal doslova na koleni, s využitím komponentů z tehdy běžně dostupných vozů. Základem se stal tříválcový dvoutaktní motor z Wartburgu o objemu 992 cm³. To by samo o sobě nestačilo, proto byl motor upraven na vyšší výkon, který u některých verzí atakoval hranici 70 koní. Nejzajímavější byl na voze jeho design, který se svou nízkou stavbou, křivkami a ikonickými „gull-wing“ dveřmi mohl směle měřit s vozy jako Lamborghini nebo Lotus.

Z dílů Trabantu a Wartburgu vznikla ikona

Pod karoserií, vyrobenou z laminátu, se skrývaly podvozkové části převzaté z Wartburgu, Trabantu i Polska-Fiat. Přesto byl výsledkem vůz, který na svou dobu a místo původu nabízel mimořádně sportovní jízdní vlastnosti. Motor byl umístěný uprostřed, což zajišťovalo lepší rozložení hmotnosti a stabilitu.

Řidič se musel smířit s typickým „dvoutaktním kvílením“, ale odměnou mu byla možnost usednout za volant vozu, který se mohl pyšnit zrychlením na stovku kolem 13 sekund a maximální rychlostí okolo 165 km/h. U závodních verzí byly tyto hodnoty ještě vyšší, dosahovaly až 200 km/h.

Melkus RS 1000 nebyl autem pro každého

V letech 1969 až 1979 vzniklo pouze 101 kusů. Získat jej nebylo snadné. Potřebovali jste nejen peníze, cena se pohybovala okolo 28 000 východoněmeckých marek, ale také správné kontakty nebo doklad o aktivní účasti v motoristickém sportu.

Vůz byl totiž oficiálně prezentován jako sportovní náčiní pro závodníky a technické nadšence, nikoliv jako luxusní hračka pro běžné řidiče. Díky tomu se do dnešních dnů dochovalo jen omezené množství kusů, což z něj činí opravdovou sběratelskou lahůdku.

Na silnicích NDR byl Melkus RS 1000 nepřehlédnutelný. S výškou těsně nad jeden metr, širokými boky a ikonickými výklopnými dveřmi vypadal jako zjevení. V době, kdy většina lidí jezdila v Trabantech a Wartburcích, působil Melkus jako auto ze světa západních snů. Design nebyl jen o kráse, výklopné dveře usnadňovaly nastupování v úzkých garážích a laminátová karoserie pomáhala snižovat váhu vozu, která činila zhruba 690 kilogramů.

Zázrak z NDR dnes stojí majlant

Dnes patří Melkus RS 1000 k nejvzácnějším a nejžádanějším vozům, které vznikly za železnou oponou. Sběratelé za něj neváhají platit částky pohybující se v rozmezí 50 000 až 100 000 eur, tedy v přepočtu 1,25 až 2,5 milionu korun. A to i přesto, že vozy často vyžadují náročnou údržbu a shánění náhradních dílů může být skutečným dobrodružstvím.

Mnozí majitelé se svého exempláře nikdy nevzdají a tak není divu, že Melkus RS 1000 dnes tvoří nedílnou součást automobilových muzeí a sbírek vášnivých motoristů. Po pádu železné opony se jméno Melkus nevytratilo. V roce 2006 vznikla limitovaná série 15 replik původního RS 1000 a na jeho odkaz navázal i moderní Melkus RS 2000, vybavený motory od BMW.