Méně inteligentní lidé: Těchto 5 slov se u nich nejčastěji opakuje. Používáte je také?

Všimli jste si někdy, že někteří lidé v běžné řeči používají určitá slova opakovaně, často bez ohledu na to, o čem mluví? Slova jako „možná“ nebo „jako“ se mohou stát součástí jejich komunikačního stylu. Co to o nich vypovídá? A proč jsou některá slova více spojená s nižší verbální inteligencí?

Slovní zásoba a způsob, jakým se vyjadřujeme, často prozrazuje mnohem více, než si myslíme. Podle jazykových odborníků se lidé, kteří pravidelně používají určitá slova či fráze, mohou nevědomky zařadit do kategorie těch, kteří mají nižší úroveň verbální inteligence. Nejde přitom o jejich skutečnou inteligenci, ale spíše o schopnost výstižného a přesného vyjadřování.

1. Jako

Jedním z nejčastějších slov, které se objevuje v každodenní řeči lidí s nižší verbální inteligencí, je „jako“. Mnoho lidí toto slovo používá, aby vyplnili ticho nebo si dopřáli čas na rozmyšlení. Problém však je, že to může působit nesoustředěně a bez jasného závěru. Lidé, kteří často říkají „jako“, mívají potíže s hledáním přesného vyjádření myšlenky.

Příklad: „To bylo jako skvělý, ale jako moc jsem to nepochopil.“

2. Možná

Dalším slovem, které se objevuje velmi často, je „možná“. Používání tohoto slova v nadměrné míře může naznačovat nejistotu a nedostatek sebedůvěry při vyjadřování názorů. Lidé, kteří často používají „možná“, se často vyhýbají přímému vyjádření stanoviska a volí raději neurčitý a nejednoznačný přístup.

Příklad: „Možná bych to udělal, ale možná taky ne.“

3. Prostě

Slovo „prostě“ je dalším oblíbeným výrazem, který může snižovat přesnost řeči. Je to jakýsi jazykový „zvyk“, který bývá používán k zesílení tvrzení nebo k vyjádření emocí, aniž by přidávalo skutečnou hodnotu sdělení. Nadměrné používání „prostě“ působí zbytečně a může snižovat kvalitu komunikace.

Příklad: „Prostě jsem to udělal, protože jsem prostě nemohl jinak.“

4. Teda

Další typickým slovem, které často zaznívá z úst lidí s nižší verbální inteligencí, je „teda“. Podobně jako „jako“ či „prostě“ slouží k vyplnění mezery v komunikaci. Často naznačuje nejistotu v tom, co člověk chce říct, a pomáhá mluvčímu získat čas na rozmyšlenou. Časté používání tohoto výrazu může na ostatní působit, že člověk není přesvědčený o tom, co říká.

Příklad: „Teda já nevím, ale teda myslím, že to tak bude.“

5. Vlastně

Posledním slovem v tomto seznamu je „vlastně“. Jde o slovo, které se často objevuje u lidí, kteří si během hovoru upravují své myšlenky. Může signalizovat, že mluvčí potřebuje dodatečně objasnit nebo upřesnit to, co právě řekl. Časté používání tohoto slova může působit dojmem, že člověk není úplně přesný nebo si není jistý svými vlastními tvrzeními.

Příklad: „Já jsem vlastně chtěl říct, že to vlastně nebylo tak špatné.“

Co z toho plyne?

Každý z nás používá občas slova jako „jako“, „možná“ nebo „prostě“. Pokud se ale stávají součástí každé věty, může to mít negativní dopad na to, jak nás ostatní vnímají. Časté opakování těchto výrazů může vyvolat dojem, že člověk není schopen přesně formulovat své myšlenky, a tím snižuje svou prezentační a komunikační dovednost.

Rozvíjet verbální inteligenci znamená přemýšlet o tom, jak se vyjadřujeme. Přesnější a jasnější jazyk nejenže zlepšuje naši schopnost komunikovat, ale také nás činí důvěryhodnějšími a sebevědomějšími v očích ostatních. Tím, že si uvědomíme, která slova používáme příliš často, můžeme začít pracovat na zdokonalení svých komunikačních dovedností.