80 % lidí se stydí ulevit si na veřejnosti. Tento „bohulibý“ zvyk vám může vážně ublížit

Možná jste byli na důležité schůzce, v kině během tiché scény, nebo jen uprostřed rozhovoru a kýchnutí se zdálo být nevhodné. Tak jste se rozhodli, že ho prostě zadržíte. Po přečtení tohoto článku si to příště možná rozmyslíte. Zadržení kýchnutí není jen otázkou společenské normy, ale může být skutečným rizikem pro vaše zdraví. 

Když se chystáte kýchnout, vaše tělo se připravuje na okamžitý úder, který vypudí vzduch z plic rychlostí až 180 km/h, což je větší rychlost, než orkán. Při zdánlivě obyčejném kýchání se dokonce zastaví všechny životně důležité funkce, včetně srdce.

Kýchnutí je přirozený obraný mechanismus našeho těla

Kýchnutí je prudká, reflexivní reakce našeho těla na podráždění nosní sliznice. K tomu může dojít, když se do nosu dostanou drobné částečky jako prach, pyl nebo dokonce viry a bakterie. Nosní sliznice je velmi citlivá a obsahuje spoustu nervových zakončení. Když se tedy do nosu dostane něco, co tam nepatří, spustí se rychlá řetězová reakce.

Nejprve podráždění zachytí specializované receptory v nose. Ty vyšlou signál do mozku, konkrétně do prodloužené míchy. Mozek pak vysílá pokyny různým svalům v obličeji, hrudníku a bránici.

Nejdříve se zhluboka nadechneme, čímž se hrudník a plíce naplní vzduchem. Pak se naráz uzavře hrdlo, čímž se v plicích vytvoří vysoký tlak. Zároveň se stáhnou břišní a hrudní svaly. A v té chvíli se prudce otevře hrdlo a vzduch vystřelí z úst a nosu. Společně s proudem vzduchu vylétnou ven i nežádoucí částečky, které podráždění způsobily.

Celý proces kýchnutí trvá jen zlomek sekundy, ale je neuvěřitelně silný a efektivní. Dokáže z dýchacích cest odstranit prach, alergeny, hlen i choroboplodné zárodky. Funguje jako přirozený obranný mechanismus, který pomáhá udržovat naše plíce a dýchací cesty čisté.

Po kýchnutí můžete pocítit bolest hlavy či tlak v uších

Zadržování kýchnutí může mít okamžité a nepříjemné fyzické projevy. Jedním z nejčastějších je náhlá a intenzivní bolest hlavy. Tlak, který se vytvoří v hlavě při pokusu o potlačení kýchnutí, může vyvolat pocit, jako by vám někdo sevřel hlavu do svěráku. Tento tlak se často přenáší i do uší, což může vést k nepříjemnému pocitu plnosti a tlaku v ušních kanálcích.ě

Zadržování kýchnutí však může mít i vážnější následky! Při násilném potlačení kýchnutí dochází k prudkému nárůstu tlaku v krčních cévách. Tento náhlý tlak může poškodit jemné cévy v krku a hrdle, což může vést k bolestivým pocitům a dokonce i k otokům. V extrémních případech může dojít i k prasknutí některých cév, což se projeví bolestivým pocitem a někdy i viditelným pohmožděním na krku.

Při zadržení kýchnutí hrozí i přímé poškození nosních kapilár. Silný tlak může způsobit jejich prasknutí, což vede k nepříjemnému krvácení z nosu. Takže pokud se vám po potlačeném kýchnutí spustí z nosu krev, není to náhoda. Je to varovný signál, že jste svému tělu právě uštědřili pořádnou ránu.

Dokonce vám může prasknout ušní bubínek

Ale pozor, zadržování kýchnutí není jen otázkou krátkodobých nepříjemností. Může mít i dlouhodobé zdravotní následky. Jedním z nejzávažnějších rizik je poškození ušního bubínku. Opakované vystavování bubínku vysokému tlaku při potlačování kýchnutí může vést k jeho oslabení a dokonce i k protržení. 

Ale tím to nekončí. Zadržování kýchnutí může mít negativní dopad i na vaše dutiny a nosní průchody. Opakované potlačování kýchání může vést k hromadění hlenu a bakterií v dutinách, což vytváří živnou půdu pro rozvoj infekcí. Nemluvě o riziku vzniku chronických zánětů dutin, které dokáží pořádně potrápit. Když potlačíte kýchnutí, všechny ty bakterie a dráždivé látky, které se váš organismus snaží vypudit, zůstanou uvězněny uvnitř. Což může vést i k vážným infekcím.