Česko mohlo být do 10 let nejbohatší zemí Evropy. Chyběl kousek. Máme ještě šanci?

V posledních letech se v České republice rozvířila debata o těžbě lithia, které by podle některých odhadů mohlo udělat z Česka jednu z nejbohatších zemí Evropy. Bohužel, zatím se očekávání nenaplnila. Byla to jen hypotéza nebo reálná šance, která zůstala nevyužita?

Lithium, označované jako „bílé zlato“, je dnes jedním z nejžádanějších surovin na světě. Využívá se především v bateriích pro elektromobily, elektroniku a energetická úložiště, což z něj činí klíčový prvek pro budoucnost udržitelné energie. V roce 2017 vzbudily zprávy o obrovských ložiscích lithia v Česku naději, že by tato strategická surovina mohla přinést republice miliardy korun a změnit její postavení v Evropě. Jaká je ale realita?

Lithium v Česku: Kolik a kde?

Podle průzkumů se v Česku, konkrétně v oblasti Cínovce na severu země, nachází jedny z největších zásob lithia v Evropě. Odhady uvádějí, že zde leží více než 3 % světových zásob lithia, což představuje přibližně 1,3 milionu tun tohoto vzácného kovu. Toto množství by mohlo generovat až 1 bilion korun, pokud by se lithium dostalo na trh za současné ceny.

Právě tato čísla vedla k euforii mezi veřejností i politickými elitami. V roce 2017 tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček podepsal memorandum s australskou společností European Metals Holdings (EMH), která měla lithium těžit. Tento krok byl však silně kritizován opozicí, která tvrdila, že memorandum nevýhodně zvýhodňuje zahraniční firmu a Česko z bohatství moc nezíská. „Tohle je jen další zrada českého národa,“ prohlásil tehdejší předseda hnutí ANO Andrej Babiš během volební kampaně, kdy se otázka lithia stala klíčovým politickým tématem.

Co bránilo těžbě?

Navzdory velkým očekáváním se těžba lithia v Česku zatím nerozjela. Existuje několik důvodů, proč se to nepodařilo:

1. Politické spory – Memorandum o těžbě lithia bylo silně zpolitizováno a stalo se tématem předvolebních bojů. Hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem memorandum napadlo a po volbách, kdy se dostalo k moci, projekt fakticky zastavilo. Těžba lithia se tak stala obětí politických rozbrojů.
2. Náročnost těžby – I když zásoby lithia v Česku existují, jejich těžba není jednoduchá. Lithium se v Cínovci nachází v minerálu zvaném cinvaldit, jehož těžba a zpracování je technicky složité a nákladné. Na rozdíl od jiných lokalit na světě, kde je lithium v tekuté podobě, vyžaduje jeho česká těžba daleko složitější procesy.
3. Ekologická rizika – Kromě technických a politických problémů se objevily i obavy z ekologických dopadů těžby. Ochránci životního prostředí upozorňovali na možné negativní dopady na krajinu a vodní zdroje. Těžba by mohla zničit křehký ekosystém Krušných hor, což vedlo k dalším komplikacím v přípravě projektu.

Mohlo být Česko bohatší než Švýcarsko?

Spekulace o tom, že by Česko mohlo být díky těžbě lithia jednou z nejbohatších zemí Evropy, byly spíše nadsazené. I kdyby se podařilo těžbu zahájit a prodat veškeré dostupné lithium, zisky by se roztáhly na desítky let. Samotná těžba by zdaleka nepřinesla okamžité bohatství, jak se mohlo zdát z některých prohlášení politiků.

Navíc je potřeba vzít v úvahu, že ceny lithia na světových trzích jsou velmi volatilní. V posledních letech sice rostly díky poptávce po elektromobilech, ale s technologickým vývojem mohou přijít nové materiály, které lithium nahradí. Těžba lithia je sázkou na budoucnost, ale rozhodně nejde o zaručený způsob, jak rychle zbohatnout.

Co se děje nyní?

Projekt těžby lithia v Cínovci stále žije, byť v pozadí politických debat. V roce 2020 vláda zvažovala vznik státního podniku, který by měl kontrolovat těžbu lithia v Česku. Tento krok měl zajistit, že by z těžby profitovala především česká ekonomika. K reálnému zahájení těžby však dosud nedošlo.

Evropská unie navíc považuje lithium za klíčovou strategickou surovinu pro budoucnost energetiky, což by mohlo znamenat zvýšený tlak na využití domácích zdrojů. Česká republika tak má stále možnost se na této surovinové revoluci podílet, ale cesta k těžbě je plná překážek.