Máte výjimečnou inteligenci, pokud odhalíte, co je na tomto jednoduchém obrázku špatně

Jistě znáte nejrůznější IQ hádanky, kdy máte během pár sekund postřehnout, co je na obrázku špatně, doplnit číselnou řadu anebo třeba najít na fotce nějaký určitý objekt. Připravili jsme si pro vás podobnou hádanku, tentokrát budete mít za úkol odhalit 20 chyb na níže uvedeném obrázku.

Úloha, která potrápí mozkové závity

Na obrázku se nachází klasická kuchyně a spokojený manželský pár. Manželka vysává koberec, muž si čte na křesle knihu. Hádanka ovšem vaše mozkové závity potrápí na maximum, obsahuje totiž na první pohled jen těžko viditelných dvacet chyb. Schválně si zkuste změřit, za jak dlouhou dobu je dokážete všechny odhalit. Malý tip naší redakce: Čím klidněji a pomaleji se do řešení úlohy pustíte, tím snadněji odhalíte chybu. Správnou odpověď vám prozradíme hned pod samotným obrázkem.

Správné řešení

Muž sedící na křesle má na jedné noze bačkoru a na druhé venkovní obuv.
Kalendář na zdi ukazuje špatné datum. Červen totiž nemá 31 dní, ale pouze 30.
Kalendář navíc nezačíná pondělkem, nýbrž středou.
Na kalendáři není uveden rok.
Mrkve rostou podivným způsobem…
V lednici je schované koště.
Hodinové ručičky jsou pozpátku.
Dvířka u poličky pod dřezem mají rukojeť z vnitřní strany.
Dvířka pod kalendářem nemají žádnou rukojeť.
Křeslo má kolečka, což je něco zvláštního.
Špatné nasazení kohoutků, oba navíc ukazují teplou vodu.
Křeslu chybí jedno kolečko.
Pod dřezem je knihovna.
Jedno okno ukazuje noční oblohu, ze dveří vidíme denní světlo.
K vysavači nevede žádný kabel.
Žena má každý rukáv jinak.
Záclony jsou zvnějšku okna.
Ani okenní tabulka není správně, okno vypadá, že je nahoře pootevřené.
Jídlo je namísto v ledničce pod dřezem.
Román je nazvaný „Novels,“ což v angličtině znamená prostě jen „Romány.“ I další knihy mají podobně zvláštní tituly.

Pokud jste si chyb všimli, umíte se správně soustředit. Za schopnost soustředění vděčíme prefrontálnímu kortextu.

Jak se lépe soustředit?

S popularitou sociálních sítí vzrostla i neschopnost soustředit se delší dobu na jeden podnět. Pokud například neustále scrollujeme TikTokem, který nás na nějakou chvíli naprosto pohltí do své bubliny, náš mozek bude vystaven stovkám podnětů a informací, které bude muset rychle zpracovat a uložit.

Po mobilu často saháme ze zvyku, aniž bychom si to uvědomovali. To ostatně potvrzuje i odborník Vojtěch Hlaváček z podcastu Brain We Are.

„Jakmile začne mít člověk přehled, jak velkou část dne mu reálně spolknou třeba sociální sítě, budeme hned mnohem obezřetnější, jakmile automaticky sáhneme po telefonu,“ uvedl pro Radio Wave. Abychom zlepšili svoji schopnost soustředění, měli bychom se například věnovat fyzické aktivitě. Soustředění nepomáhá ani takzvaný multitasking, kdy se toho snažíme najednou zvládnout co nejvíce a často jsme pak roztěkaní. Ideální je soustředit se v jeden časový úsek na jeden úkol bez toho, aniž by nás během jeho plnění cokoli rušilo. Soustředění můžete potrénovat i tak, že například nahlas a vlastními slovy převyprávíte nově naučený materiál.

Nakolik o nás vypovídá hodnota IQ?

Souvisí ale to, nakolik jsme pozorní, vůbec nějak s tím, jak moc jsme inteligentní? Podle nových poznatků například samotné IQ testy mnoho neprozradí. Podle odborníka Howarda Gardnera totiž existuje hned několik druhů inteligence. Inteligence je totiž široký pojem, skládá se z jazykově-verbální inteligence, tedy ze schopnosti učit se například jazyky. Jedná se o dovednost mluveného a psaného projevu. Vždyť to znáte, někteří studenti napíší sloh bez mrknutí oka, jiní se s ním lopotí až do zazvonění a pak si ještě odnesou špatnou známku a poznámku učitele, že moc opakují slova anebo nepoužívají správný slovosled.

Logicko-matematická inteligence je zase schopností, která nám pomáhá logicky analyzovat a řešit problémy. Vizuálně-prostorová inteligence se pak zaměřuje na vnímání a rozlišování vzdálenosí, velikostí, barev a tvarů. Lidé s vysoce rozvinutou vizuálně-prostorovou inteligencí mají dobrou trojrozměrnou představivost a skvěle se orientují v prostoru. Z takových lidí jsou například skvělí architekti, protože si umí představit budovu ještě dříve, než stojí.

Společenská inteligence zase popisuje schopnost vyjít s druhými a pochopit je. Takový člověk může být velmi oblíbený a schopný v komunikaci, ale zároveň zvládá například i manipulaci. Tělesně-pohybová inteligence je pak schopností umět dobře koordinovat pohyby. Ovlivňuje například to, jak jsme nadaní na nejrůznější sporty či tance. Zvukově-hudební inteligence představuje schopnost interpretovat hudbu, smysl pro rytmus a podobně. Přírodní inteligence zase vyjadřuje schopnost vnímat fungování ekosystému. Vnitřní inteligence nám umožňuje, abychom dokázali porozumět sobě samotným, svým emocím a dokázali efektivně zvládat stresové situace. V neposlední řadě je tu inteligence existenciální, která se dá popsat jako určitý duchovní rozměr myšlení, díky kterému vnímáme hodnoty, etiku a kterou můžeme popsat i jako moudrost.

Všechny druhy inteligence samozřejmě během života zapojujeme a používáme, někdo má ovšem přirozeně větší talent na sport, někdo na matematiku, jiného zajímá od útlého věku duchovno či svět fantazie. Někdo se například vlivem poruchy (ADHD) soustředí hůře, přesto exceluje ve hře na piáno i v matematice.

Pojďme se ale podívat i na samotné hodnoty IQ, které nám mohou v rámci IQ testů odborníci naměřit. Průměrné IQ je 100. Hodnotu nad 115 má asi jen 13 procent populace, hodnotu nad 130 pouhá 2% lidí na planetě. Skóre pod 70 bodů je pak nazýváno mentální retardací. K její diagnostice je ale třeba více faktorů. Pokud jste si už nechali IQ měřit, určitě vás uklidní, že se jeho hodnota s věkem nemění a neklesá, v průběhu života tak test nemusíte opakovat.

„IQ se v zásadě během věku nemění. Mění se ovšem intelektový výkon – nejvyšší je v období 17-30 let,“ má jasno inženýr Tomáš Blumenstein.

Zdroje: ceskatelevize.cz, jagranjosh.com, wave.rozhlas.cz