Česká iniciativa zajistila střely pro Ukrajinu. Střela je z litého ocelového těla, které je naplněno několika kilogramy TNT

K iniciativě České republiky na pořízení 800 000 střel pro Ukrajinu se již připojilo 10 zemí, což umožňuje nakoupit nejméně polovinu deklarovaného počtu raket, píše web Mil.

Hovoříme o 500 000 projektilech ráže 155 mm a 300 000 projektilech ráže 122 mm. Vzhledem k obrovskému objemu projektilů lze usuzovat, že se jedná o nejjednodušší verze zadýmovacích dělostřeleckých granátů. Jejich konstrukce je velmi jednoduchá – skládají se pouze z litého ocelového těla, které je naplněno několika kilogramy TNT, a rozbušky přišroubované k jejich špičce, píše server CZ Defence.

Střely ráže 155 mm používané zeměmi NATO obvykle obsahují 9 až 10 kg TNT, což představuje značnou ničivou schopnost. V případě jednodušších verzí mohou účinně zasáhnout cíle na vzdálenost až 24 km s použitím zbraňových systémů ráže 39 mm, jako jsou kanónové houfnice AS90. U systémů s kanónem ráže 52 mm, které jsou schopny propůjčit střelám vyšší rychlost, jako je polský Krab, se tento dosah zvyšuje na 31 km.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Z cenových důvodů tyto střely nevynikají mimořádnou přesností. Jejich přesnost na maximální vzdálenost jim umožňuje zasáhnout plochu o velikosti fotbalového hřiště. Existuje možnost, že Ukrajina obdrží také o něco dražší verze raket s plynovým generátorem, které zvyšují dolet přibližně o 30 %. Naopak méně působivě vypadají výkony střel ráže 122 mm, které jsou součástí postsovětského dědictví. Obsahují přibližně 2,5 kg výbušniny a umožňují střelbu na vzdálenost až kolem 15 km.

Česká muniční iniciativa nabrala na obrátkách, zapojilo se do ní již 10 zemí a k nejnovějším účastníkům se přidala Litva a Lucembursko. Přislíbené prostředky zahrnují nákup 65 000 nábojů a 410 milionů eur (cca 10 miliard Kč), ale skutečná hodnota podpory může být vyšší, protože ne všechny země zveřejnily přesné částky podpory.

Munice má pocházet od dodavatelů ze země mimo Evropskou unii, která se dosud snažila zůstat v konfliktu neutrální. Možným dodavatelem by mohla být Jižní Korea, ale její výrobní kapacity již mohou být v rámci dohody s USA vyčerpány. Dalším zdrojem by mohlo být Turecko, které nezakazuje obranným společnostem spolupracovat s Ukrajinou, jak dokládá příklad dronu Bayraktar TB2.

Čtěte také

Nástroj, který brzy bude potřebovat každý, v Lidlu tento týden za 79,90 Kč

8. 5. 2026

Zdroj: redakce, mil.in.ua, czdefence.com