27. 8. 2023 20:19

Recyklace kávové sedliny umí vylepšit beton. Pevnost materiálu je vyšší o 29,3 procent

Australští inženýři přišli s nápadem využít kávovou sedlinu ve stavebnictví. Materiál, který se běžně vyhazuje po uvaření kávy, může zvýšit pevnost betonu téměř o 30 %.

Výsledky studie, z níž citoval deník The Guardian, byly zveřejněny v časopise Journal of Cleaner Production. Australským vědcům z RMIT University v Melbourne se podařilo vyvinout techniku recyklace použité kávové sedliny pro další využití při výrobě železobetonu.

Přídavek recyklovaných kávových zbytků by měl zvýšit pevnost materiálu o 29,3 %. Technologický proces, jehož součástí je pyrolýza, je navíc podle výzkumníků energeticky účinný.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

„Vyhazujeme spoustu mleté kávy a kávových kapslí,“ vysvětluje doktor Shannon Kilmartin-Lynch z RMIT, který se podílel na vývoji technologie vyztužování betonu kávovou sedlinou. Vědec vysvětluje, že tento nápad je reakcí na plýtvání zbytky kávy. Kávová sedlina přeměněná na biouhel srovnatelný s dřevěným uhlím může nahradit část písku potřebného při výrobě betonu.

white concrete building near trees during daytime — Karl Groendal / Unsplash

Výroba biouhlu z kávových zbytků zahrnuje především pražení použité moučky. „Děláme to bez kyslíku, abychom zabránili vzniku oxidu uhličitého,“ vysvětluje doktor Rajeev Roychand z RMIT.

Pyrolýza, která je součástí procesu výroby železobetonu, zahrnuje zahřátí kávového odpadu na teplotu přibližně 350 stupňů Celsia a podle výzkumníků je energeticky účinná. Pyrolýza totiž obvykle probíhá při mnohem vyšších teplotách blížících se až 900 stupňům Celsia. Káva naproti tomu potřebuje jen něco málo přes 350 stupňů Celsia.

Čtěte také

Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici

21. 5. 2026

Nahrazením 15 % přírodního písku v betonu kávovým biouhlem, podle výzkumu vědců, lze pevnost směsi zvýšit o necelých 30 %. Složka pocházející z kávového odpadu je navíc porézním materiálem. To znamená, že cement se bez námahy váže na strukturu biouhlíku.

Přestože je dnes výrobek vědců z australského RMIT stále ještě v rané fázi a je zapotřebí dalších testů, mimo jiné i na odolnost materiálu, vědci již spolupracují s místními úřady. Jejich cílem je využít beton vyztužený kávou v budoucích infrastrukturních projektech, mimo jiné při stavbě chodníků.

Kromě toho je velkou výhodou snížení množství kávové sedliny ukládané na skládky. Hovoří se o výrobě až 22 500 tun kávového betonu za celý rok, pokud by se veškerá kávová sedlina v Austrálii zpracovala na biouhel.

Čtěte také