V Čechách za tuto náročnou práci dostanete 35 tisíc. V zahraničí 200 000 Kč a více
Těžká dřina, dlouhé směny, odloučení od rodiny a práce, která rozhodně není pro každého. Přesto ji lidé dělají a někteří si díky ní vydělají i několikanásobek běžné české mzdy. Zatímco u nás by za podobnou fyzicky i psychicky náročnou profesi dostali kolem 35 tisíc korun, v zahraničí za stejnou pozici inkasují klidně 200 tisíc měsíčně.
Rozdíl je v přístupu, v systému a často i v ochotě ocenit řemeslnou zručnost a spolehlivost. Češi, kteří se rozhodnou vyrazit za prací mimo republiku, si často polepší nejen finančně, ale i co se týče pracovních podmínek nebo osobního rozvoje.
Zlaté české ručičky v kurzu
Řeč je o práci svářeče na ropné plošině, jedné z nejnáročnějších a zároveň nejlépe placených dělnických profesí na světě. V extrémních podmínkách Severního moře mají svářeči v rukou nejen výplaty v řádu statisíců, ale i zodpovědnost za bezpečnost celé plošiny.
Měsíční mzda se tu může vyšplhat až na 9 000 dolarů, což je v přepočtu kolem 200 000 korun. Ročně si zkušený svářeč může přijít i na dva a půl milionu. A to za práci, kterou by v české realitě dělal za pětinový plat. I proto se stále více technicky zdatných Čechů poohlíží po možnostech za hranicemi, zejména v Norsku, které se v posledních letech stalo cílem mnoha odborníků z celé Evropy.

Pracuje se nad vodou i pod ní
Zaměstnanci, kteří působí na ropné plošině jako svářeči, se podílejí na údržbě a opravách kovových konstrukcí. To zahrnuje například potrubní systémy, nosné rámy nebo části těžební technologie, které jsou neustále vystavené větru, slané vodě a opotřebení. Svářeč pracuje buď přímo na plošině, nebo někdy i pod hladinou podle specializace.
Denní režim bývá rozdělen do dvanáctihodinových směn, ve kterých se střídá práce s odpočinkem. Nejde jen o samotné sváření, často je potřeba připravit materiál, očistit povrchy, zkontrolovat spoje, manipulovat s vybavením nebo asistovat u větších oprav. Všechno probíhá podle přísných bezpečnostních protokolů a pod dohledem technického dozoru.
Nehledají se žádní začátečníci
Základním předpokladem je dobrá fyzická kondice a zkušenost se svářením pod tlakem. Vyučení v oboru a několikaletá praxe jsou samozřejmostí, stejně jako mezinárodní svářečský certifikát. Velkou výhodou je, pokud člověk zvládá různé svářecí metody (např. TIG, MIG, MMA) a má zkušenosti s atypickými materiály, které se v tomto průmyslu běžně používají.
Práce se většinou vykonává v týmu a je potřeba rozumět i technickým výkresům nebo anglické dokumentaci. Součástí přípravy bývá i školení zaměřené na přežití na moři, manipulaci s výbušninami nebo evakuaci v případě nehody. Zaměstnavatel často hradí i zdravotní prohlídky, očkování nebo speciální kurzy.
Ve volném čase je k dispozici kino či posilovna
Svářeči obvykle pracují v turnusech, například 14 dní na moři a 14 dní volna. Během pobytu na plošině mají zajištěné ubytování ve sdílených kajutách, pravidelnou stravu, přístup k internetu, prádelně nebo posilovně. K dispozici bývá i lékař nebo základní rekreační možnosti, třeba knihovna, kinosál nebo společenská místnost.
I když jde o izolované prostředí, pracovníci na plošině netráví dny jen v přilbě a montérkách. Po směně mají volno, během kterého si mohou odpočinout, zavolat domů nebo si jít zacvičit. Právě tato rovnováha mezi prací a odpočinkem pomáhá zvládat náročnost prostředí.

Není výjimkou, že si na plošině český technik vydělá víc než inženýr na pevnině. I proto firmy z Norska nebo Velké Británie často spolupracují s českými náborovými agenturami a aktivně hledají nové lidi právě ve střední Evropě. Jen pozor na podvody. Seriózní agentury nepožadují žádné poplatky předem a vše řeší transparentně. Pokud někdo nabízí „zázračnou práci za závratné peníze bez jakékoli kvalifikace“, je namístě obezřetnost.