Německo buduje nejdelší podmořský tunel na světě. Cesta na pevninu potrvá jen 10 minut

Mezi Dánskem a Německem roste spojení, které může dost změnit cestování po severu Evropy. Fehmarnský tunel pod Baltským mořem má po dokončení zkrátit cestu mezi státy asi na deset minut autem. Nejde jen o drahou stavbu, spíš takový test infrastruktury i politické vůle v Evropě.

Na první pohled obyčejný velký projekt. Jenže ve výsledku se tím trochu přepisují pravidla. Tunel propojí ostrov Lolland a německý Fehmarn, čímž postupně zmizí trajekty které dnes závisí na počasí i jízdních řádech. Řidič prostě sjede dolů a za pár minut je na druhé straně, bez čekání.

Stavba už běží naplno. Na jaře 2026 byl na dno moře uložen první obří segment z betonu. Jeden kus má 217 metrů a váží přes 73 tisíc tun, což je dost těžko představitelné. Přitom přesnost musí být skoro na milimetry, jinak by to celé nesedělo.

Čtěte také

Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici

21. 5. 2026

Jak vlastně vzniká nejdelší ponořený tunel

Tahle stavba není klasicky ražená jako v horách. Používá se takzvaná ponořená konstrukce, což znamená že se části vyrobí na souši a pak se převezou na místo. Tam se ukládají do připraveného výkopu na dně moře, není to úplně jednoduchý proces.

Celkem má vzniknout 89 segmentů. Každý z nich obsahuje pět tubusů:

• dva pro auta
• dva pro vlaky
• jeden servisní

Po usazení se vše zasype kamením, aby konstrukce držela a něco vydržela. Vypadá to jednoduše ale není.

Čtěte také

Jeden nespokojený senior může zablokovat stavbu celého satelitního městečka o několika domech

21. 5. 2026

Rychlejší doprava i širší význam

Hlavní přínos je asi jasný, výrazně kratší cestování. Vlakem se z Hamburku do Kodaně dostanete zhruba za dvě a půl hodiny místo dnešních pěti. To už je rozdíl, který může změnit jak lidé pracují nebo kam jezdí.

Projekt podporuje i Evropská unie, částka se pohybuje kolem 1,3 miliardy eur. Tunel je součást větší dopravní sítě která má propojit Skandinávii se středem Evropy. Podle Evropské komise jde o docela důležitou stavbu do budoucna.

Nejde ale jen o rychlost. Důležitá je i spolehlivost. Trajekty stojí když fouká vítr nebo je špatné počasí, zatímco tunel pojede pořád. To je důležité hlavně pro logistiku kde čas hraje roli.

Čtěte také

Cyklistický airbag může být rozhodujícím prvkem pro záchranu života. Objevují se hlasy pro jeho povinné zavedení

21. 5. 2026

Technická náročnost i politika

Celý projekt patří mezi nejnáročnější inženýrské akce dneška. Manipulace s těmi obřími kusy vyžaduje přesnou koordinaci remorkérů, pontonů i měření. Každý segment musí sednout skoro přesně, odchylky jsou jen minimální.

Zajímavé je že rozdíly jsou i mezi státy. Dánsko začalo stavět už v roce 2020, zatímco v Německu se to zdrželo kvůli schvalování. Úřady tam řešily přes 12 tisíc námitek, což je docela číslo, v Dánsku jich bylo jen pár desítek.

Kdy se projedeme a co to změní

Původně se počítalo s dokončením kolem roku 2029, ale harmonogram je trochu napnutý. Náklady mezitím vyrostly asi na 7,5 miliardy eur. Stavba ale pokračuje a další části postupně přibývají, i když to jde pomaleji než se čekalo.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Pro řidiče to bude velká změna. Žádné čekání na trajekt ani hlídání odjezdů. Prostě plynulá cesta, deset minut pod mořem a hotovo. Možná to zní zvláštně ale ve výsledku půjde o běžný úsek dálnice.

Fehmarnský tunel tak není jen zajímavost. Ukazuje kam se může evropská doprava posunout. Rychlejší, předvídatelnější a méně závislá na počasí. A taky připomíná že rozdíly mezi státy mohou být někdy stejně důležité jako samotná technologie.

Zdroje: femern.com, focus.de, ec.europa.eu, dw.com