Konec střídání času rozdělí Česko a Slovensko. Každý bude v jiném časovém pásmu

Zrušení střídání času v Evropské unii se řeší už několik let. I když bylo původně plánováno na rok 2021, dosud k němu nedošlo. Důvodem je mimo jiné složitá koordinace mezi jednotlivými státy. Návrh přitom počítá s tím, že si každá země může zvolit, zda bude trvale používat standardní čas (tzv. zimní) nebo letní čas. Pokud by se k tomuto kroku přistoupilo, může se stát, že dva sousední státy budou fungovat v jiném čase. To se týká i Česka a Slovenska.

Součástí úvah o konci střídání času je i otázka, který čas by platil celoročně. Podle návrhu Evropské komise by si každá členská země mohla zvolit svůj standardní čas, který by pak používala po celý rok​

Každý stát si může vybrat letní, nebo zimní čas

V praxi by to znamenalo, že některé státy by trvale ponechaly dnešní zimní čas (standardní časové pásmo), zatímco jiné by přešly na trvalý letní čas (o hodinu posunutý napřed vůči standardnímu). Už v době ankety vyšlo najevo, že preference se různí – například severské země inklinují spíše k zimnímu času, zatímco státy na jihu Evropy preferují letní čas​.

V minulosti se objevily informace, že Slovensko by preferovalo trvalý letní čas, zatímco v Česku se více mluví o zachování standardního času. Pokud by se tyto preference naplnily, znamenalo by to, že mezi dvěma blízkými státy vznikne časový posun o jednu hodinu. Tento rozdíl by se promítl do každodenního života, dopravy, podnikání i komunikace mezi lidmi.

Sousedé v jiném čase

Pokud by přece jen došlo k tomu, že dvě sousední země nebudou sdílet společný čas, dotkne se to mnoha oblastí každodenního života. Pokud by Česko přešlo natrvalo na standardní (SEČ) a Slovensko na letní čas (SELČ), rázem by mezi nimi po celý rok platil hodinový rozdíl. Pro obyvatele obou zemí by to byla novinka, protože Česko a Slovensko měly po desetiletí vždy stejný čas.

V případě rozdílného času mezi Českem a Slovenskem by bylo nutné přizpůsobit jízdní řády vlaků, autobusů a letadel. Například vlak z Ostravy do Žiliny, který nyní jede přibližně dvě hodiny, by podle jízdního řádu zdánlivě přijel později nebo dříve než reálně odjel. Podobné komplikace by mohly nastat i v rámci mezinárodní kamionové a autobusové dopravy. Všechny přeshraniční spoje by musely být nově plánovány s ohledem na dvě časová pásma, podobně jako například mezi Českem a Velkou Británií.

Nejasnosti by se mohly dotknout i každodenního života lidí, kteří bydlí v pohraničních oblastech a pravidelně dojíždějí přes hranice do práce nebo do školy. Například člověk z Česka, který dojíždí do zaměstnání na Slovensku, by musel vyjíždět o hodinu dříve svého (českého) času, aby v práci na Slovensku stihl začátek pracovní doby v tamějším čase. Podobně by slovenské děti dojíždějící do české školy či čeští pendleři v opačném směru museli svůj denní režim posunout.

Komplikace pro přeshraniční život

Rozdílný čas by mohl komplikovat i společenský život. Televizní a rozhlasové vysílání by v každé zemi běželo podle místního času. Večerní zprávy by tedy začínaly například v 19:00 českého času, ale na Slovensku by v tu chvíli už bylo 20:00. Divák u hranic by si musel uvědomit, že pořad vysílaný „v osm večer“ na slovenské stanici začne v Česku už v sedm, protože u nás bude o hodinu méně.

Organizátoři přeshraničních akcí, jako jsou třeba mezinárodní sportovní zápasy nebo koncerty, by při uvádění času začátku akce museli vždy uvádět i čas v čase sousedního státu, má-li tam také přijít publikum. Například hokejový zápas v Bratislavě by pro české fanoušky začínal už v 18:00 středoevropského času, pokud by místní začátek byl v 19:00 slovenského letního času.