Nejhorší rodinné auto všech dob. Plechový kostitřas s motorem vpředu, ve kterém děti zvracely už po deseti minutách jízdy

Některá auta se do rodinné historie pro své pohodlí, bezpečí nebo spolehlivost zapíšou jako legendy, na které pak dlouhá léta s nostalgií vzpomínáme. Pak jsou tu ovšem i vozy, které si člověk pamatuje spíše kvůli nevolnosti, pískání motoru a záhadnému pachu směsi benzinu a oleje. Na první pohled nenápadné, ve své době hojně rozšířené, ale dnes působí spíš jako děsivá připomínka toho, v čem všem se rodiny musely v dobách socialismu vozit. Jedno takové auto si vydobylo pomyslný status nejhoršího rodinného vozu všech dob.

Vyrábělo se v někdejší Německé demokratické republice, konkrétně ve městě Eisenach, které mělo dlouhou tradici automobilové výroby. Model 353 sjížděl z linek mezi lety 1966 a 1988, přičemž na svou dobu šlo o technologicky jednoduchý, ale z hlediska údržby relativně spolehlivý vůz. V socialistickém bloku byl vnímán jako určitý nadstandard – byl větší než Trabant, měl o něco výkonnější motor a působil solidněji. Ovšem jakmile v roce 1989 padla železná opona, začalo být jasné, že auta z NDR nemohou konkurovat západní produkci. Nemluvě o tom, že se v nich opravdu nedalo jezdit s dětmi bez pytlíku na zvracení.

Podivuhodná technika

Wartburg 353 poháněl tříválcový dvoutaktní motor o objemu 992 cm³, který vyvíjel výkon okolo 50 koní. Na dnešní poměry směšná čísla, ale v tehdejším kontextu se jednalo o slušný výkon. Motor byl umístěn vpředu, přesto měl vůz pohon předních kol, což bylo u vozů z východního bloku celkem raritou. Řazení se provádělo pákou pod volantem, což vyžadovalo trochu cviku. Technické řešení bylo jednoduché, ale ne vždy funkční. Například brzdová soustava patřila k méně spolehlivým a volant měl značnou vůli. Zásadním problémem však byla samotná jízda, která připomínala spíše plavbu na rozbouřeném moři než pohodlný přejezd na chalupu.

Typický kouř

Kdo seděl ve Wartburgu, ten na to jen tak nezapomene. Dvoutaktní motor totiž vyžadoval míchání oleje s benzínem v poměru 1:50. Výsledkem byl typický kouř, který se linul z výfuku při každém rozjezdu, jízdě do kopce nebo delším stání. V zimě, kdy motor hůř chytal, se vůz proměnil v dýmovnici. Smrad výfukových plynů často pronikal i do interiéru, zejména pokud netěsnily dveře. Pro děti na zadních sedadlech šlo o doslova smyslové peklo. Kombinace hluku, otřesů a kouřových výparů vedla k tomu, že sáčky na zvracení byly výbavou každé delší cesty.

Roky čekání

V socialistickém Československu nebyl Wartburg běžně k mání. Získat ho znamenalo zapsat se do pořadníku, čekat několik let a složit zálohu. Cena se v osmdesátých letech pohybovala kolem 50 až 70 tisíc československých korun což odpovídalo zhruba trojnásobku tehdejšího ročního průměrného platu. Přesto byl o vůz velký zájem, nabízel víc prostoru než Trabant nebo Škoda 105 a na silnici působil robustně. Dnes se ojeté Wartburgy objevují na inzertních serverech za ceny kolem 20–30 tisíc korun, obvykle v podivném technickém stavu, ale stále mají své nostalgické příznivce.

Komfort cestujících se neřešil

O jízdním komfortu nemohla být řeč. Tlumiče reagovaly opožděně, pérování bylo tvrdé a kabina rezonovala při každém přejezdu výmolu. Zadní sedadla byla nízko položená a měly nedostatečnou oporu pro záda. V zimě trvalo vůz vytopit dost dlouho, v létě se zase interiér měnil v rozpálenou plechovku. Rodinná dovolená se tak často změnila v traumatizující zážitek, ze kterého se někteří členové rodiny dlouho vzpamatovávali.

Relikt své doby

Dnes je Wartburg 353 vnímán spíše jako technická kuriozita než seriózní dopravní prostředek. Svou roli v historii automobilismu sehrál, ale zpětně působí spíš jako důkaz toho, jak nízké byly tehdejší nároky na rodinné auto. Kombinace zastaralé techniky, nekomfortní jízdy a výrazného znečištění životního prostředí dává za pravdu těm, kdo ho označují za nejhorší rodinný vůz všech dob. Některým se stále jen při vzpomínce na  oblak z benzínu a oleje dělá fyzicky zle. To je jen důkazem toho, že Wartburg 353 je vskutku nezapomenutelný vůz, který si své kontroverzní místo ve sbírce automobilových legend právem zaslouží.