Už žádné střídání času. Postoj Česka je jasný

Nezadržitelně se opět blíží změna času ze zimního na letní, ke které dojde na konci března. Češi už toho mají ale dost. Posouvání ručiček považují za zcela zbytečné, podle lékařů nám dokonce škodí. Už příští rok by se tak mohlo vše změnit. 

Pravidelně každý rok se musíme dvakrát vypořádávat se změnou času. Každou poslední březnovou neděli se mění čas na letní, kdy se posouvá o jednu hodinu vpřed. V poslední říjnovou neděli se pak ručička hodin zase vrací a začíná zimní čas.

Tyto změny byly původně zavedeny za účelem úspory elektrické energie při svícení. V posledních letech se ovšem ukazuje, že způsobují více škody než užitku. A Češi už toho mají dost.

Stop střídání času

Průzkum, který v roce 2023 provedla agentura STEM/MARK, ukázal, že více než dvěma třetinám Čechů nekonečné střídání času vadí. Chtěli by ustálit jen jeden čas. Většina lidí se pak přiklání k zachování pouze letního času.

Nespokojenost se změnami času pramení hlavně z toho, jaké má tento krok dopady na lidské zdraví. I když by se na první pohled mohlo zdát, že noc o jednu hodinu kratší či delší nijak náš organismus nerozhodí, je to přesně naopak. Shoduje se na tom i celá řada lékařů.

Poruchy spánku i psychické problémy

Podle psychologů má největší dopad na zdraví právě přechod ze zimního času na letní, kdy řada lidí během noci přijde o hodinu spánku. Tím pochopitelně nejvíce trpí citlivější jedinci. Tato změna do značné míry ovlivňuje náš cirkadiánní rytmus, dle kterého se řídí jak spánek, tak i hladina energie, nálada, a dokonce i chuť k jídlu.

Když se čas posune, tělu delší dobu trvá, než si na změnu zvykne. A právě v tomto období spousta lidí trpí poruchami spánku. „Hůře usínají, probouzejí se, jsou nevyspalí, unavení,“ uvedl Pavel Harsa, vedoucí klinický psycholog Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Objevují se ale také psychické obtíže. Lidé mají více pochmurnou náladu, jsou smutní, někteří pak mají i úzkosti a deprese. Podle jedné australské studie je dokonce každoročně po změně času ze zimního na letní v prvních týdnech zaznamenán větší počet sebevražd.

V neposlední řadě jde ale i o naše fyzické zdraví. Narušení cirkadiánního rytmu snižuje imunitu, dočasně se zvyšuje riziko infarktu a mrtvice. U těhotných žen je pak i vyšší riziko potratu.

Příští rok změna?

Není proto divu, že se už několik let hovoří o zrušení střídání času. Už v roce 2018 několik poslanců Evropského parlamentu předalo Evropské komisi výzvu k přezkoumání pozitiv a negativ spojených s pravidelnými změnami času. Komise nakonec navrhla zrušení přecházení z letního času na zimní a naopak a celá věc se začala projednávat. Každý z členských států EU si pak měl zvolit, který čas si ponechá.

Bohužel v důsledku pandemie koronaviru a také toho, že se členské státy nedohodly, se nakonec jednání odložilo. Posléze bylo oznámeno, že ke zrušení střídání času dojde nejdříve v roce 2026. Jednání se však pochopitelně může ještě prodloužit.

Jak změnu přelstít

Minimálně dvakrát tedy budeme muset změnou času ještě projít. Naštěstí je možné podniknout několik kroků, jak dopady posunutí ručiček hodin na tělo co nejvíce zmenšit. Podle lékařů je zásadní jít v den, kdy se mění čas, spát o hodinu dříve. Vyplatí se také věnovat se pravidelné fyzické aktivitě, jíst zdravě a nepít alkohol.

Důležitý je ale i odpočinek. Pokud se po změně času vždy cítíte unavení, snažte se více odpočívat. Podle odborníků byste se však přes den měli vyvarovat spánku. I když může být malý šlofík po obědě velmi lákavý, i ten do značné míry ovlivňuje vaše večerní usínání. Spěte zkrátka jen v noci. Alespoň do té doby, dokud si vaše tělo na nový čas nezvykne.