Elektrárna: V tento den budeme za elektřinu platit jako v roce 2015
Ceny elektřiny jsou dnes na historicky vysokých úrovních a způsobují v některých českých domácnostech finanční tíseň.
Například rodina s podprůměrným příjmem, která dříve utratila za elektřinu kolem 8 400 Kč ročně, nyní platí přes 15 000 Kč, což může znamenat odepření jiných základních potřeb. Významným otazníkem proto zůstává, kdy se vrátíme k cenám, které jsme znali před několika lety. – například v roce 2015. Bohužel, odborníci nejsou optimističtí: mnozí tvrdí, že takový návrat je spíše nepravděpodobný.
Ceny elektřiny v roce 2015 vs. 2025
V roce 2015 byla průměrná cena za kilowatthodinu (kWh) včetně všech poplatků kolem 4,20 Kč, a to v závislosti na konkrétním dodavateli a tarifu. Dnes, v roce 2025, se ceny pohybují kolem 7,50 Kč, přičemž například v Praze a středních Čechách mohou překročit hranici 8 Kč. Údaje o těchto rozdílech vycházejí z regionálních statistik cen energií za poslední období. To znamená, že cena elektřiny vzrostla za poslední dekádu o zhruba 80 %.
Porovnání s průměrnou mzdou ukazuje další zajímavý kontrast. V roce 2015 byla průměrná mzda v České republice kolem 26 072 Kč, zatímco v roce 2024 dosáhla částky 45 854 Kč. Zatímco tedy platy vzrostly o zhruba 75 %, ceny elektřiny se zvýšily obdobně, ale jejich reálný dopad na domácnosti je větší vzhledem k jejich nezbytnému charakteru.
Proč máme tak vysoké ceny elektřiny?
Důvodů pro aktuální vysoké ceny elektřiny je celá řada. Patří mezi ně:
Zvyšování cen emisních povolenek
Cena emisních povolenek, které musejí platit výrobci elektřiny za vypouštění skleníkových plynů, se za poslední roky dramaticky zvýšila. V roce 2015 stála jedna povolenka kolem 7 eur, dnes dosahuje hodnoty přes 80 eur. Například v roce 2024 tvořily emisní povolenky až 20 % celkových nákladů na výrobu elektřiny.

Závislost na zemním plynu
Geopolitické konflikty, včetně války na Ukrajině, způsobily omezené dodávky plynu a jeho nárůst cen. Protože je zemní plyn klíčovým zdrojem pro výrobu elektřiny v mnoha zemích, promítá se tento faktor do nárůstu cen. Například cena zemního plynu na evropských trzích se během roku 2022 zvýšila více než trojnásobně oproti předchozímu období.
Investice do obnovitelných zdrojů:
Evropská unie intenzivně podporuje zelené technologie a obnovitelné zdroje energie, které vyžadují vysoké investice do infrastruktury. Tyto náklady jsou částečně hrazeny ze spotřebitelských cen elektřiny. Například rozvoj chytrých sítí (tzv. smart grids) a skladování energie si v letech 2020–2025 vyžádal investice v řádu miliard eur.
Uzavírání tradičních elektráren
Postupné uzavírání uhelných a jaderných elektráren v Evropě omezuje nabídku elektřiny a navyšuje poptávku po alternativních zdrojích, které jsou však často dražší. Německo například ukončilo provoz posledních jaderných elektráren v roce 2023, což zvýšilo tlak na dovoz elektřiny z okolních zemí.
Vrátí se ceny na úroveň roku 2015?
Podle energetických analytiků, jako jsou odborníci z Mezinárodní energetické agentury a tuzemských konzultačních společností, je šance na návrat k cenám z roku 2015 minimální. Tito analytici upozorňují na kombinaci faktorů, jako je růst emisních povolenek, geopolitická situace a dlouhodobé investice do obnovitelných zdrojů, které brání návratu k nízkým cenám. Důvodem je dlouhodobý trend směřující k dekarbonizaci, který způsobuje vyšší náklady na výrobu energie. Zároveň investice do obnovitelných zdrojů, chytrých sítí a energetické infrastruktury budou pokračovat.
Očekává se, že v roce 2025 se cena elektřiny na velkoobchodních trzích stabilizuje, ale zůstane mnohem vyšší, než byla v roce 2015. Například zastropované ceny energií pro rok 2023 zůstávají aktuálním standardem, avšak bez další intervence vlády nelze očekávat zásadní pokles.

Jaký má tento vývoj dopad na domácnosti?
V roce 2015 tvořily roční náklady na elektřinu pro běžnou domácnost s roční spotřebou 2 MWh zhruba 8 400 Kč. Dnes, při průměrné ceně 7,50 Kč/kWh, tyto náklady překračují 15 000 Kč, tedy nárůst o více než 80 %. Pro lepší představu to znamená, že zatímco v roce 2015 by náklady odpovídaly přibližně 32 % tehdejší průměrné měsíční mzdy, dnes představují téměř 40 % průměrné měsíční mzdy, což ukazuje na reálný dopad na životní úroveň českých domácností.
Při současné průměrné měsíční mzdě 45 854 Kč tvoří elektřina výraznější zátěž pro rozpočty těch, jejichž příjmy se pohybují pod touto úrovní. Různá řešení, jako jsou investice do úsporných spotřebičů, solárních panelů nebo změna dodavatele, mohou náklady snížit, avšak vyžadují vstupní investice.
Například instalace solárního systému na rodinném domě může snížit náklady na elektřinu až o 30 %, přičemž návratnost této investice se při aktuálních cenách zkracuje na méně než 10 let.
Pokud se tedy ptáte, kdy budeme za elektřinu opět platit jako v roce 2015, odpovědí je pravděpodobně „nejspíš nikdy“. Energetický trh se změnil a s ním i celkový přístup k výrobě a distribuci energie. Můžeme se však soustředit na to, jak svou spotřebu optimalizovat a využít dostupné technologie pro dlouhodobé úspory