Čínští vědci vyvrtali jednu z největších děr na Zemi. Objev vyškolil i hodně otrlé
V odlehlé čínské poušti vzniká superhluboká jáma, která má vědcům přinést významné poznatky o historii Země a zároveň nalézt nová ložiska ropy a plynu. Svou hloubkou se bude přibližovat dosud největší díře na světě, Kolskému superhlubokému vrtu, který je podle městských legend prý bránou do samotného pekla.
Největší čínská ropná společnost China National Petroleum Corporation spustila v loňském květnu projekt, který by svět mohl obohatit o nové geologické poznatky a zároveň poskytnout přístup k ultrahlubokému ropnému bohatství. Pokud se to vědcům podaří, díra bude jedním z nejhlubších míst na světě.

Místo, ze kterého není návratu
Taklamakan je se svou rozlohou 327 000 kilometrů čtverečních největší pouští v Číně a druhou nejrozsáhlejší na světě. Ne nadarmo se jí přezdívá Poušť smrti nebo Místo, ze kterého není návratu. Právě zde nyní probíhá vrtání jámy, jejíž hloubka má přesahovat 10 tisíc metrů.
Nejhlubším vrtem na světě je dosud legendami opředený Kolský superhluboký vrt v ruské Murmanské oblasti, který dosahuje hloubky 12 261 metrů. Vrt v čínské provincii Sin-ťiang, pracovně pojmenovaný jako Projekt Deep Earth 1-Yuejin 3-3XC, se mu má se svými 11 100 metry přibližovat. A zatímco na vytvoření dosavadního rekordmana bylo třeba 24 let, společnost Sinopec, která se na projektu podílí, má smělé plány a maximální hloubky chce dosáhnout za mnohem kratší dobu.
Sta milionů let staré horniny
Pokud se projekt podaří dotáhnout zdárně do konce, geology by na dně měly čekat horniny z období křídy staré až 145 milionů let. Nález však může vědce zavést ještě do dávnější historie. Quanyou Liu z Pekingské univerzity věří, že odhaleny by mohly být dokonce vrstvy z období kambria starší více než 500 milionů let. Právě ty by mohly být novým důležitým zdrojem ropy a plynu, a snížit tak závislost Číny na zahraničním dovozu.
Tarimská pánev, ve které se poušť nachází, se v minulosti už stala četným nalezištěm ropy. Na její ploše se nachází také další ultrahluboké vrty, které zemi zásobují ropou. Existuje teorie, že pánev vznikla při uzavření paleoasijského oceánu před více než 200 miliony lety. Potvrdit by to mohl právě probíhající výzkum. Zahraniční experti si však o vědeckém zápalu čínských soudruhů nedělají příliš velké iluze a předpokládají, že primárním cílem vrtů je čistě jen touha po ropě.
„Vypadá to spíše jako průmyslový projekt těžby ropy než vědecký výzkum. Vědecké vrty se obvykle nesnaží nalézt ropu a plyn,“ nechal se slyšet například profesor Edward Sobel z postupimské univerzity.
I tak se zvědavostí očekává, jaké nové poznatky přinese. „Samotná pánev je stará více než miliardu let, přičemž stabilní podloží je pokryto sedimenty starými stovky milionů let. Je tam poměrně nepřerušovaný nános sedimentů od kambria, srovnatelný s vrstvami viditelnými v Grand Canyonu,“ uvedl.

„Pár“ tisíc metrů od zemského pláště
Aby čínští geologové dosáhli dna, využívají speciální nástroj, který dokáže prorazit deset vrstev hornin s různým geologickým složením. Hloubení jámy je přirovnáváno k řízení velkého nákladního auta po dvou tenkých ocelových lanech. Navzdory mimořádné hloubce je vrt stále daleko od zemského pláště, který se nachází v hloubce okolo 30 tisíc metrů.