Vědci zjistili, že „brána do pekla“ na Sibiři se rychle rozšiřuje
Sledovat v Google Zprávách
200 akrů široká a téměř 300 metrů hluboká jáma v sibiřské vrchovině Yana, známá jako „brána do pekla“, se v důsledku klimatických změn rozšiřuje rychleji, než se očekávalo.
Kráter Batagaika, kterému se někdy říká „brána do pekla“, se poprvé vytvořil, když tající zmrzlá půda v sibiřské tundře začala do zemské atmosféry uvolňovat tuny dříve zmrzlého metanu, silného skleníkového plynu. Nový výzkum nyní zjistil, že míra uvolňování metanu a dalších uhlíkatých plynů při prohlubování kráteru dosáhla 4000 až 5000 tun ročně.
Na nové studii, která byla tento měsíc publikována v časopise Geomorphology, pracoval spolu s desítkou dalších vědců glaciolog Alexander Kizyakov, hlavní autor studie. Kizyakov a jeho kolegové zjistili, že kráter téměř dosáhl skalního podloží. Tající permafrost téměř celý roztál.
Scientists discover 'Gateway to Hell' in Siberia is expanding rapidly https://t.co/BiTcqQmrb9
— Rozina (@Sheeraz037) June 7, 2024
Kizyakov, který vyučuje na Moskevské státní univerzitě Lomonosova v Rusku, však poznamenal, že stále existují možnosti, jak může tání pokračovat. „Očekává se expanze podél okrajů a proti svahu“, řekl Kizyakov pro portál Atlas Obscura.
Ledový permafrost
Na základě rozsáhlých dat z různých nezávislých zdrojů se týmu podařilo vytvořit 3D model toho, jak ledový permafrost během svého desetiletí trvajícího kolapsu ustupoval. Dálkový průzkum získaný ze satelitních dat a dronů nad Batagaikou byl kombinován se vzorky permafrostu a dalšími vzorky půdy na terénních expedicích v letech 2019 a 2023. Všechny tyto údaje byly vloženy do počítačových modelů.
? 'GATEWAY TO HELL' IS GROWING FAST
— Mario Nawfal (@MarioNawfal) June 4, 2024
The Batagay Crater in Siberia called the 'Gateway to Hell,' is expanding rapidly due to melting permafrost.
This giant hole is over 215 acres and formed in the 1900s.
Every year, it gets bigger, with parts of the crater retreating by up… pic.twitter.com/gtnPiJZi7f
Tento model jim pomohl zmapovat a předpovědět tání základní geologické struktury věčně zmrzlé půdy, aby zjistili, kolik a jakých materiálů v ní taje a co se pak uvolňuje, ať už do podzemních vod, nebo do atmosféry. Výsledky odhalily, jak uvedl Kizyakov pro Popular Science, „jak dynamicky se mění tvary reliéfu v oblastech věčně zmrzlé půdy“.
Nikita Tananajev, vědecký pracovník Melnikovova institutu permafrostu v Jakutsku, poznamenal, že právě tento únik z kráteru trvale mění okolní ekosystémy. „To povede k významným změnám říčních biotopů a účinek sedimentů, unikajících z propadliny se projevuje i v řece Janě, hlavní řece v okolí“, řekl Tananajev.
Zdroj: MailOnline, Atlas Obscura, Popular Science
