Tyto potraviny nikdo neskladuje správně. Hrozí přitom nebezpečná otrava a plíseň

Spousta lidí se domnívá, že pouhým umístěním surovin do lednice má vyhráno. Zkrátka často dáváme nákup tam, kam se zrovna vejde. Skladování potravin v chladničkách má ovšem určitá pravidla. Jejich dodržením nejen, že prodloužíme trvanlivost potravin. Ušetřit si můžeme i případné střevní potíže.

Vnášení řádu do organizace surovin v ledničce by mohlo být prvním krokem. Někdo se je naučil skládat za sebou dle data expirace. Například při nákupu více jogurtů je poskládá za sebou tak, aby jako první odebíral kelímky s nejbližším datem expirace. Někdo má vyhrazené sekce. Někdo nenechává okolí lednice bez popisovače, aby tak jednotlivá data trvanlivosti zvýraznil.

Mléčné produkty a trvanlivost

V běžných obchodech, supermarketech apod. se mléčné výrobky obvykle honosí slovy „pasterizované“, „trvanlivé“. U sýrů se často domníváme, že vydrží roky. Nejeden fajnšmekr české sýrařské výroby nechává oblíbenou aromatickou pochoutku Romadur po jeho zakoupení ještě nějakou dobu tzv. dozrát. Na tomto postupu cení především zvýraznění chutí, a samozřejmě i „vůní“. Vůní, které pak mají potenciál evakuovat i dobře větranou místnost plnou lidí.

I toto mohou být důvody, proč pak mléčným výrobkům nevěnujeme potřebnou pozornost. Leckteré nám skutečně vydrží až nepochopitelně dlouhou dobu. Přesto skoro každý z nás pozná situaci, kdy otevře lednici. Z vnitřku jejích dvířek vytáhne krabici s trvanlivým, pasterizovaným mlékem. Zalije si cereálie, nebo kávu, popř. se napije rovnou z krabice. A po prvním doušku začne všechno se zakřeněným výrazem plivat ven.

Jak se k nim chovat?

O to větší pozdvižení vyvolá fakt, když zjistíme, že ono trvanlivé mléko mělo ještě několik dní do data (pouze) minimální trvanlivosti. Každý správný pán/paní domu již před chvilkou rozhazovali vztekle rukama, když se dočetli, že je někdo schopný se napít rovnou z krabice a pak se diví, že má zkažené mléko.

Ano, zásadní je dát si pozor na otevřený kontakt s potravinami. U mléčných výrobků to platí dvojnásob. Napitím a přímým tělesným kontaktem s nádobou a tekutinou uvnitř je zanášíte neuvěřitelným množstvím bakterií, které mohou její životnost rapidně zkrátit. To samé platí u sýrů.

Jakmile je jednou otevřete a chcete dále skladovat, neměly by vůbec přijít do kontaktu s jinými potravinami či vzduchem. Kontakt s rukou je kapitola sama pro sebe. Platit to může i u sýrů parmazánového typu. Obvykle bývají skladovány po delší dobu. Používají se spíše jako dochucovadla pokrmů v menších porcích a z toho důvodu často opakovaně. Sýr přichází do kontaktu se vzduchem, oteplením a v případě neumytých rukou s celou řadou bakterií. I přes následné ochlazení v lednici se může objevit klasická „zelená“, nebo „bílá“ plíseň.

Pro manipulaci se sýry během vaření se obvykle doporučuje je držet ve skladovaném obalu. Popř. je balit do pláténka a v tom s nimi i manipulovat. Pokud je např. strouháte na pokrm, nebo během přípravy omáčky ke špagetám

Správné skladování

Lednička by měla v první řadě splňovat správné parametry chlazení. Jako optimální teplota pro skladování mléčných výrobků se doporučuje rozmezí od 2 do 8 °C. Tato teplota by měla být dodržována.

Častým nešvarem, platí to zejména při skladování mléka, je uschovávání v dvířkách chladniček. Neustálým otvíráním zde dochází k největším možným výkyvům, které pak mají na svědomí vyšší kazivost. Teplotní výkyvy jsou jedním z největších rizik mléčných výrobků. Obecně se doporučuje používat horní police lednice, kde bývá teplota nejstálejší.

To, že jsou mléčné výrobky profesionály v zachytávání a následném bujení mikroorganismů už víme. Zmínit by se dala také jejich superschopnost absorbovat pachy. Všechny proto uschovávejte v uzavíratelných nádobách. Např. sýrařský zvon je vhodným prostorem pro aromatické sýry.

Rizika

Nedodržování vhodných podmínek může vést k šíření nejrůznější škály bakterií vedoucí k mnoha problémům a onemocněním. Nahořklá pachuť proto nemusí být to jediné, co vám na jazyku skončí. Každý z výrobků vlastní specifickou mikroflóru. Ta se přitom během samotné výroby, ale i skladování proměňuje.

Mávnutí rukou nad starostí o mléčné výrobky může v mnoha případech skončit salmonelou, v jejímž těsném závěsu by se daly řadit problémy pocházející od bakterie Listeria. Někoho by mohl překvapit možný výskyt stafylokoků. Anebo bakterie E.coli jejíž přítomnost v pitné vodě bývá indikátorem fekálního znečištění. Její závažnost pro zdravé lidské zažívací ústrojí proto jistě není nutno komentovat.

Zdroj: csu.gov.cz, mlekarskelisty.cz