Použil by Putin jaderné zbraně? Odborník na kontrolu zbrojení vysvětluje, jak fungují procesy států vlastnících nukleární zbraně

Až donedávna se zdálo, že vyhlídky na výměnu jaderných zbraní mezi Ruskem a Spojenými státy skončily spolu se studenou válkou. Výhrůžky ruského prezidenta Vladimira Putina, že tyto zbraně použije, aby zabránil NATO v konfliktu na Ukrajině, tyto desítky let staré obavy oživily, píše odborník na webu The conversation.

Tyto hrozby přicházejí v době, kdy se rozpadají dohody o kontrole jaderných zbraní mezi oběma jadernými velmocemi, které po desetiletí stabilizovaly strategické vztahy.

Experti na kontrolu zbrojení považují válku na Ukrajině za další zátěž, nikoli však fatální úder systému, který pomohl uchránit svět před jadernou devastací. Tento systém se vyvíjel po desetiletí a umožňuje americkým a ruským představitelům odhadnout, jak blízko je druhá strana k zahájení útoku.

Vzájemná kontrola

Smlouvy o kontrole zbrojení se spoléhají na to, že každá z jaderných velmocí bude sdílet informace o rozmístěných nosných systémech, raketách nebo bombardérech, které by mohly být použity k vynesení jaderných hlavic, a umožní druhé straně tato tvrzení ověřit. Smlouvy obvykle obsahují číselné limity zbraní a provádění smlouvy obvykle začíná základními prohlášeními obou stran o počtu a umístění zbraní. Počty se každoročně aktualizují. Obě strany se také pravidelně vzájemně informují o významných změnách tohoto základního stavu prostřednictvím tzv. středisek pro snižování jaderných rizik.

Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987 zavedla významnou novinku: používání inspekcí na místě. Před touto smlouvou se Sověti bránili návrhům USA na zahrnutí takových inspekcí do ověřování. Když však sovětský premiér Michail Gorbačov přešel na domácí scéně k procesu glasnosti (otevřenosti), přijal inspekce na místě a podobná ustanovení byla zahrnuta i do následujících smluv. Zahrnují jak pravidelné ohlášené inspekce, tak i určitý počet každoročních neohlášených krátkodobých inspekcí s výzvou k ochraně před podvody.

• 

Historie kontroly jaderných zbraní

Odborníci na národní bezpečnost, jako například Thomas Schelling a Morton Halperin, vypracovali koncept kontroly zbrojení na přelomu 50. a 60. let 20. století uprostřed zrychlujících se americko-sovětských závodů ve zbrojení. Opatření pro kontrolu zbrojení měla zvýšit transparentnost a předvídatelnost, aby se předešlo nedorozuměním nebo falešným poplachům, které by mohly vést k náhodnému nebo nezamýšlenému jadernému konfliktu. S vývojem koncepce se cílem opatření pro kontrolu zbrojení stalo zajištění toho, aby obránci mohli na případný jaderný útok odpovědět vlastním útokem, což by snížilo motivaci k zapojení se do jaderné války na prvním místě.

V roce 2010 podepsali prezident Barack Obama a tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv dohodu New START, která dále snížila rozmístění strategických jaderných sil obou stran. A v roce 2021 prezident Joe Biden a Putin tuto smlouvu prodloužili o pět let. Smlouvy podpořily dramatické snížení jaderných arzenálů obou zemí.

Nové výzvy pro stárnoucí systém

Za Obamovy a Trumpovy administrativy USA obvinily Rusko z porušování smlouvy tím, že vyvíjelo, testovalo a rozmisťovalo rakety s plochou dráhou letu, které překračovaly její 500kilometrový limit, což Rusko odmítlo. S podporou spojenců v NATO Trumpova administrativa v roce 2019 od smlouvy odstoupila. Strategické zbraně dlouhého doletu tak zůstaly jedinými jadernými zbraněmi, na které se vztahují dohody o kontrole zbrojení.

Nestrategické jaderné zbraně kratšího dosahu, tedy ty s doletem menším než 500 kilometrů, nebyly nikdy předmětem žádné dohody, což je pro Washington a spojence v NATO bolestivý problém, protože Moskva jich má mnohem více než NATO.

Umělá inteligence a technologie hypersonických raket by mohly zkrátit dobu varování před jaderným útokem. Rusko rozmisťuje rakety, které mohou nést jak konvenční, tak jaderné hlavice, což zasévá zmatek. Rusko se obává, že americké systémy protiraketové obrany, zejména v Evropě, ohrožují strategickou stabilitu tím, že umožňují USA provést první jaderný úder a následně zabránit účinné ruské jaderné odpovědi.

• 

Putin přiostřuje

Putinovy nedávné kroky dále otřásly vratkou strategickou bezpečnostní architekturou. V souvislosti s probíhající válkou Putin vyhlásil „zvýšenou bojovou pohotovost“ jaderných sil země, což není běžný stupeň pohotovosti v ruském systému srovnatelný s americkým stavem DEFCON.

Nicméně představitelé národní bezpečnosti USA vyjádřili obavy, že by Rusko mohlo na Ukrajině použít taktické jaderné zbraně, pokud by byly síly NATO vtaženy do přímého konfliktu s Ruskem. Kontrola zbrojení zatím plní svou zamýšlenou úlohu, tj. omezuje rozsah a násilí na Ukrajině a drží pod pokličkou konflikt, který by jinak mohl přerůst ve světovou válku.

Zdroj: theconversation.com