Obilovina, která změní váš život: Superpotravina bohatá na minerály a bílkoviny

Pod názvem quinoa se ukrývá rostlina merlík čilský (Chenopodium quinoa) z čeledi laskavcovitých (Amaranthaceae). Občas je považována za pravou obilovinu, ale ve skutečnosti se jedná o tzv. pseudoobilovinu. V Peru, Bolívii a Chile byla pěstována za účelem konzumace již před 5000 lety.

V současné době se těší velké popularitě především mezi vegetariány a vegany z Evropy a USA. To ovšem vedlo k růstu její ceny a např. ve výše zmíněné Bolívii je tak v současnosti typickou exportní komoditou, kterou většina místních obyvatel nekupuje.

Protože se quinoa vzhledově podobá rýži, Španělé pro ni používali i název „americká rýže“. Je rovněž známá jako „incká pšenice“. Obsahuje velké množství energie, bílkovin i minerálních látek, díky čemuž bývá doporučována zástupcům všech věkových kategorií.

Vliv na zdraví

Quinoa má řadu zajímavých účinků na lidský organismus. Mj. pomáhá redukovat hladinu cholesterolu v krvi a zlepšuje trávení. Často ji vyhledávají rovněž jedinci trpící vysokým krevním tlakem, zácpou či celiakií.

Podle serveru Wikipedia v jejích semenech naleznete především škrob (60 %). Dále pak esenciální bílkoviny (23 %), sacharidy (5 %) a tuky (4 až 9 %). Jejich energetická hodnota činí 374 kcal/1566 kJ na 100 g.

Quinoa je rovněž bohatá na některé vitamíny (zejména B -komplexu), draslík, hořčík, železo a antioxidanty. Jde o jednu z mála potravin, v níž se nachází všech 9 esenciálních aminokyselin, které si naše tělo samo nedokáže vyrobit a lze je získávat pouze ze stravy.

Díky její nutriční a energetické bilanci jí často vyhledávají profesionální sportovci. Těm např. usnadňuje nabírání svalové hmoty či regeneraci po vyčerpávajícím tréninku. Může být užitečná rovněž v případě, že potřebujete shodit přebytečné kilogramy.

Quinoa reguluje metabolismus a udržuje vnitřní rovnováhu organismu. Jsou v ní přítomny i látky quercetin a kempferol, které mají protizánětlivé, antivirové, protirakovinné a antidepresivní účinky.

Není jistě bez zajímavosti, že o tuto plodinu se zajímá rovněž NASA. Teoreticky by ji totiž mohli jíst astronauti během dlouhých vesmírných letů (typicky na Mars).

Jak quinou vařit?

V první řadě je zapotřebí vědět, že existuje relativně hodně odrůd quinoi – celkem zhruba 25. V praxi se asi nejčastěji setkáte s černou (vaří se 30-35 minut), červenou (doba vaření stejná jako v předchozím případě) a bílou (doba vaření 20-25 minut).

Nejuniverzálnější je quinoa bílá, kterou lze využít při přípravě celé řady pokrmů. K těm nejoblíbenějším patří veganské hamburgery, různé druhy cukroví a pečiva či třeba zeleninové saláty. Je asi zřejmé, že v některých případech budete potřebovat listy, zatímco v jiných mouku ze semen apod. – vždy záleží na konkrétním receptu, kterých na internetu naleznete opravdu hodně.

Stejně tak lze quinou konzumovat coby klasickou přílohu k masu. Teoreticky ji pak lze kombinovat např. s bramborami, hranolky atd. (v některých oblastech Latinské Ameriky se jen jedna příloha neuznává, pozn. red.).

Pokud si občas rádi dopřejete něco ostřejšího, dost možná vás zaujme i skutečnost, že z této rostliny se dělá také kvašený alkoholický nápoj, tzv. chicha. Ten je hodně oblíbený především v Amazonii, kde se vyrábí i z yucy (manioku) či třeba kukuřice.

Je důležité semínka před přípravou pečlivě opláchnout, abyste je zbavili tzv. saponinů – tedy látek, které by výslednému jídlu mohly dodat zbytečně hořkou chuť.

Závěrem dodejme, že pokud máte o konzumaci quinoy zájem, nicméně nejste si něčím jistí, nejlepším řešením může být zeptat se vybraného výživového poradce na to, jak ji začlenit do svého jídelníčku co možná nejefektivněji.