Muž si koupil detektor kovů a první den objevil obrovský poklad z Římské říše

Hledač pokladů Ole Ginnerup Schytz byl se svým novým detektorem kovů venku jen několik hodin, když narazil na ohromující objev, a to 1500 let starých zlaté artefakty datované do doby železné. Nyní odborníci nález, který byl učiněn v prosinci loňského roku na poli poblíž města Jelling v jihozápadním Dánsku, považují za jeden z největších a nejvýznamnějších v dánské historii, jak píše server Smithsonian.

Amatérský lovec pokladů skutečně objevil něco, co se ukázalo být prvním z 22 kusů zlatých šperků ze šestého století. Celkem tento poklad vážil něco přes dvě kila. „Je to největší nález, který se objevil za 40 let mého působení v Národním muzeu,“ řekl archeolog Peter Vang Petersen. „Museli bychom se vrátit až do 16. a 18. století, abychom našli něco podobného.“

Podle jeho vyjádření se úlovek skládá především z medailonů, které byly oblíbené v severní Evropě v období stěhování národů (zhruba 300 až 700 př. n. l.). Ženy tyto přívěsky, na nichž byly často vyryty magické symboly nebo runy, nosily na ochranu. Mnoho symbolů, které se objevily na nově objevených bracteatech, odborníci neznají. Jejich interpretace pomůže objasnit málo známé společnosti, které obývaly tento region před příchodem Vikingů. Jeden z medailonů zobrazuje severského boha Ódina a zřejmě vychází z podobných římských šperků, které oslavovaly císaře jako bohy.

Další zlaté kousky jsou mince z Římské říše, včetně jedné z doby vlády Konstantina Velikého, který byl u moci v letech 285-337 n.l., tedy stovky let předtím, než bylo zlato pohřbeno ve vesnickém dlouhém domě. To naznačuje existenci robustní obchodní sítě napříč evropským kontinentem, zatímco obrovské bohatství pokladu naznačuje, že oblast kolem Jellingu byla sídlem moci, jak píše server Democratic Underground.

Zdroj: smithsonianmag.com, democraticunderground.com