I 38 let po havárii v Černobylu rostou na Šumavě radioaktivní houby

I po více než 30 letech od havárie jaderné elektrárny v Černobylu zůstávají houby v některých částech Evropy radioaktivní. Tato situace je důsledkem katastrofy, která se odehrála v roce 1986. Jaké následky může mít konzumace těchto hub?

Více než tři dekády po černobylské havárii se v některých částech Evropy, včetně Německa, stále nacházejí houby s vysokou hladinou radioaktivity. Na rozdíl od jiných radioaktivních prvků to nemá přírodní původ, ale radioaktivita se do hub dostala po explozi jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986. Zdálo by se, že tak dávná událost už v dnešní přírodě nemá žádné následky, ale opak je pravdou, jak dokládá právě příklad hub.

Konzumace hub není riziková

Podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (zkratka SÚJB) jsou ale obavy z konzumace hub zbytečné. „Na většině území obsahují houby maximálně desítky až stovky becquerelů (jednotka intenzity záření zdroje radioaktivního záření) na kilogram. Pokud ročně zkonzumujete tři kilogramy hub s obsahem cesia-137 ve výši 2000 becquerelů na kilogram, vaše vnitřní ozáření se zvýší o 2,5 procenta oproti běžnému přírodnímu pozadí,“ vyčíslil úřad. Pro zdraví člověka tedy sběr a konzumace těchto hub nepředstavují žádné riziko. Navíc je nemožné poznat radioaktivní houbu, takže bychom v podstatě museli přestat sbírat veškeré houby. Že zákaz sběru hub nehrozí, potvrdila i odbornice na jaderné elektrárny Dana Drábová. „To bychom museli takových hub sníst metrák,“ uvedla.

Čtěte také

Vláda oznámila zastropování cen benzinu a nafty na 13. října. Za naftu nikde nesmíte platit více než 48,36 Kč za litr

13. 10. 2026

Na Šumavě jsou hodnoty vyšší

Radioaktivní houby mají také v sousedním Německu. Tam se měření radioaktivity v houbách věnoval Spolkový úřad pro ochranu před zářením (zkratka BfS). Ten odhalil výrazně větší koncentraci radioaktivních látek v houbách na německé straně Šumavy a také v okolí podalpských měst Garmisch-Partenkirchen a Berchtesgaden.

Více radioaktivity, než sníme za celý rok

Nejvyšší obsah cesia-137 naměřili odborníci z úřadu hned ve čtyřech druzích jedlých hub: hřibu hnědém, lišáku zprohýbaném a šťavnatkách slonovinové a terčovité. „V extrémních případech obsahuje jeden pokrm připravený z těchto hub více cesia-137, než kolik člověk přijme s jinými potravinami ze zemědělské produkce za celý rok,“ uvedla předsedkyně BfS Inge Pauliniová.

Houby v těchto oblastech raději nesbírejte

To už nejsou zanedbatelné hodnoty, jak o nich byla řeč v případě českých hub. Němci by se proto sběru a konzumaci hub z těchto oblastí měli podle úřadu raději vyhnout. Vysoký obsah radioaktivity v houbách nalezených v Německu je způsoben povahou půdy. Lesní půdy se totiž výrazně liší od těch zemědělských a radioaktivita se v nich drží mnohem déle. Podezření, že se s houbami ve zmíněných oblastech něco děje, měli odborníci již delší dobu. V mase divočáků, kteří byli v oblasti uloveni, bylo rovněž nalezeno větší množství cesia – 137.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Švédové spolupracují s houbaři

Radioaktivitu v houbách se rozhodli letos testovat také ve Švédsku. Tam k tomu dokonce povolali houbaře, které požádal o spolupráci tamní úřad pro jadernou bezpečnost. Lidé mají úřadu zasílat vzorky hub, které letos nasbírali s tím, že je vědci budou testovat na přítomnost cesia – 137. Úřad požádal houbaře, aby posílali vzorky buď s nejméně sto gramy čerstvých jedlých hub, nebo 20 gramy sušených hub za předpokladu, že pocházejí z letošního sběru. Kdy budou výsledky měření známy, úřad neupřesnil, sběr zatím stále probíhá.

Bělorusové mají problém

Vůbec nejvíce riziková je situace v Bělorusku. Tam lidé sbírají houby i přímo v oblastech, které sousedí s uzavřenou zónou, která byla vyhlášena po havárii elektrárny. Hodnoty cesia – 137 jsou tam v houbách opravdu vysoké. Místní potravinová inspekce dokonce vyloženě nedoporučuje sběr hub. Lidé mají také možnost zdarma poslat své houby do laboratoře, aby tam výskyt cesia změřili. V Bělorusku je obecně výskyt radioaktivních látek větším problémem, než jinde v Evropě. Cesium bylo objeveno v minulosti také v mléce a sýrech, které pocházely z rizikových oblastí kolem Černobylu.

Cesium tu s námi bude ještě dlouho

Cesium – 137 bude v houbách přítomné ještě dlouhou dobu, protože se bude rozkládat ještě několik desítek let. „Teď momentálně jsme zhruba na polovině aktivit cesia, od havárie v Černobylu to letos bude 37 let. Za dalších 30 let to bude čtvrtina a tak dále,“ vysvětlovala letos v březnu Drábová. V houbách ho tak budeme schopní naměřit i v dalších letech, v našich končinách ale nebezpečí představovat nebude.

Čtěte také

Nástroj, který brzy bude potřebovat každý, v Lidlu tento týden za 79,90 Kč

8. 5. 2026

Zdroje: echo24.cz , novinky.cz , ct24.cz,  idnes.cz