Evropa se otepluje rychleji než zbytek světa? Vědci zaznamenali znepokojivý trend
Sledovat v Google Zprávách
Webové stránky New Atlas uvádějí, že tempo zvyšování teploty v Evropě je dvojnásobné oproti celosvětovému průměru. Důsledkem vyšších teplot jsou častější vlny veder, požáry a další extrémní projevy počasí.
Ve zprávě, kterou vypracovala Světová meteorologická organizace (WMO) ve spolupráci s Evropskou službou pro změnu klimatu Copernicus, odborníci prokázali, že v letech 1991-2021 došlo v Evropě k výraznému nárůstu teplot. To představuje průměrně 0,5 °C za desetiletí.
Evropa se otepluje rychleji než zbytek světa?
Webové stránky New Atlas porovnávají tyto výsledky s analýzou Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), podle níž se průměrná globální teplota zvyšuje o 0,2 °C za desetiletí. Z toho vyplývá, že teploty v Evropě rostou dvakrát rychleji než jinde ve světě.
„Evropa představuje živý obraz oteplujícího se světa a připomíná nám, že ani dobře připravené společnosti nejsou před následky extrémních povětrnostních jevů v bezpečí. Letos, stejně jako v roce 2021, zasáhly rozsáhlé oblasti Evropy vlny veder a sucha, které podpořily požáry. V roce 2021. Mimořádné záplavy způsobily smrt a zkázu,“ zdůraznil generální tajemník WMO profesor Petteri Taalas.
Zvyšující se teploty v Evropě jsou velkou výzvou, zejména proto, že jejich důsledky jsou skutečně závažné. Autoři zprávy zmiňují mimo jiné úbytek tloušťky 30 metrů alpských ledovců v letech 1997-2021, tání grónského ledovce, které urychluje zvyšování hladiny moří, nebo vůbec první zaznamenané srážky na vrcholu grónského ledového masivu Summit Station.
Zpráva rovněž upozorňuje na extrémní povětrnostní a klimatické jevy (84 % z nich tvořily povodně nebo bouře), které v roce 2021 přispěly ke stovkám úmrtí, přímo zasáhly více než půl milionu lidí a způsobily hospodářské ztráty přesahující 50 miliard dolarů, v přepočtu 1,2 miliardy korun. Stranou pozornosti nezůstává ani otázka znečištění ovzduší a jeho negativního vlivu na naše zdraví, nemocí přenášených potravinami a vodou, stejně jako rostoucí problémy s duševním zdravím.
Za zmínku však stojí i pozitivní zprávy ve zprávě WMO a EU Copernicus Climate Change Service. Výzkumníci uvedli, že se Evropě podařilo snížit emise skleníkových plynů v letech 1990-2020 o 31 % (s cílem snížit emise o 55 % do roku 2030). Ocenili také pokročilou regionální přeshraniční spolupráci v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, účinné systémy včasného varování, které pokrývají 75 % Evropanů, a opatření na ochranu lidského zdraví před účinky horka. To však neznamená, že bychom měli usnout na vavřínech, protože výzvy v oblasti klimatu jsou stále obrovské.
Nejnovější články
- Jeden nespokojený senior může zablokovat stavbu celého satelitního městečka o několika domech
- Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici
- Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si
- Cyklistický airbag může být rozhodujícím prvkem pro záchranu života. Objevují se hlasy pro jeho povinné zavedení
- Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama
- Psychologie říká, že lidé, kteří dosáhnou 70 let a uvědomí si, že je jejich děti již nepotřebují, mohou pociťovat hluboký dopad na své duševní zdraví
- Zpráva evropských úřadů potvrzuje: hrozny, jahody a pomeranče jsou ovoce nejvíce kontaminovány pesticidy
- Kbelík a mop mají své dny sečteny: odborníci na úklid sdílejí stejný názor a v roce 2026 se přiklánějí k jeho vylepšené verzi
- Blíží se úplné zatmění slunce: Dočkáme se ho v létě a bude to nádherná podívaná
- Je konec: Legendární švédská automobilka po 75 letech končí prodejem posledních vyrobených aut
