Život v oceánech mizí. Hrozí nám vymírání jako před miliony let

Permské vymírání je z dobrého důvodu označováno za matku velkých vymírání. Zvláště zničující se však zdají být informace vědců, kteří srovnávají tehdejší události s těmi, které se v oceánech odehrávají v současnosti, píše server Scientific American.

Studie nedávno zveřejněná v časopise Science naznačuje, že pokud lidstvo nepřijme vhodná opatření a nezmění rychlost klimatických změn, může dojít k vymírání oceánského života v rozsahu srovnatelném s vymíráním v permu. K tomu došlo přibližně před 250 miliony let a vedlo to k vymizení až 95 % mořských organismů.

Aby toho nebylo málo, dubnová zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) naznačuje, že dosažení cílů takzvané Pařížské dohody bude vyžadovat rozsáhlá opatření. Pokud chce lidstvo skutečně omezit nárůst teplot na 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou, musí globální emise dosáhnout maxima do roku 2025. Do roku 2030 by naopak musely klesnout o 43 % oproti roku 2019.

Toto je poslední výzva k akci

Bohužel se zdá, že atmosférické emise s velkým množstvím skleníkových plynů v nich obsažených neustále mění zemské klima. Justin Penn a Curtis Deutsch se snaží vysvětlit, jak rostoucí teploty a měnící se koncentrace kyslíku v mořích a oceánech ovlivní fyziologické limity druhů. Výzkumný tým tak mohl odhadnout pravděpodobnost vymizení těchto druhů v kontextu různých scénářů měnícího se klimatu.

Závěry rozhodně nejsou optimistické. Pokud bude teplota i nadále stoupat současným tempem, mořské ekosystémy na celém světě pravděpodobně čeká katastrofa srovnatelná s vymíráním v permu. Za příčinou velkých vymírání stály vysoké teploty a hypoxie a okyselení oceánů způsobené obrovským množstvím oxidu uhličitého, které se do atmosféry dostalo činností tzv. sibiřských pastí.

Zdroj: scientificamerican.com