Defibrilátory (AED) zachraňují lidské životy po celém světě. Umíte jej používat?
Automatické externí defibrilátory (AED) jsou dnes k vidění v restauracích, konferenčních sálech, nákupních centrech, turistických střediscích, na vlakových nádražích a na spoustě dalších míst po celém světě. Jejich přítomnost už zachránila mnoho životů. Nebylo tomu tak ale vždycky. Na otázky, co je defibrilátor, jak přišel na svět a jak jej používat odpovídá server Healthtechmagazine.
Co je vlastně defibrilátor?
Zjednodušeně řečeno, defibrilátor je zařízení, které vysílá elektrické šoky přes hrudník do srdce. Zákrok způsobí depolarizaci srdečního svalu a obnoví normální vedení elektrického impulsu srdce. Jinak řečeno, defibrilace je léčebný úkon, který způsobí přerušení nezdravé elektrické aktivity srdeční svaloviny s cílem vytvořit podmínky pro obnovení funkční elektrické aktivity srdce. Defibrilace nemůže pomoci, pokud již srdce není schopno vlastní elektrické aktivity, což nastane v okamžiku, kdy je například příliš poškozeno infarktem.
V průběhu času defibrilátor nabyl několika podob, včetně implantovaných defibrilátorů, které mohou být umístěny uvnitř těla a v případě potřeby dodat elektrický výboj. Nejviditelnější verzí přístroje jsou ale právě automatizované externí defibrilátory (AED), umístěné na veřejných místech (viz obrázek). Mají vestavěný počítač, který dokáže vyhodnotit srdeční rytmus a určit, zda je defibrilace nutná, a poté podat potřebnou úroveň elektrického výboje.
AED/aedline
Vzhledem k tomu, že srdeční onemocnění jsou nejen u nás stále hlavní příčinou úmrtí, mají defibrilátory v oblasti záchrany životů nesmírný význam. Podle statistik zemřelo v Česku v roce 2020 na srdeční choroby 19 171 lidí. Nemocných, kteří jsou postiženi selháváním srdce je u nás kolem 300 tisíc. Starosti s onemocněním srdce mají lidé po celém světě. Jen pro zajímavost, podle údajů amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí umírá v USA na srdeční choroby každoročně přibližně 610 000 lidí, což představuje každé čtvrté úmrtí. Téměř 360 000 srdečních zástav nastane mimo nemocniční prostředí. Přežije méně než 10 % obětí.
Kdy proběhla první úspěšná defibrilace?
Na přelomu 19. a 20. století se zástava srdce stala hlavní příčinou úmrtí. Zatímco vynálezci se myšlenkou použití elektrického šoku k opětovnému nastartování srdce nebo úpravě srdečního rytmu zabývali již od konce 19. století, americký průkopník srdeční chirurgie Claude Beck provedl první úspěšnou defibrilaci až v roce 1947. Stalo se tak u 14letého chlapce, u kterého došlo během jedné z operací k fibrilaci komor. Beck do chlapcova srdce pustil střídavý proud o frekvenci 60 Hz a na druhý pokus se srdce úspěšně znovu rozběhlo. Tak se zrodila defibrilace. Beckův defibrilátor odpovídal vzhledově tehdejším technologickým možnostem.
Foto: John Field/Beck’s Defibrillator/Wikimedia
První defibrilaci na uzavřeném hrudníku provedl úspěšně v roce 1954 americký vědec William Kouwenhoven na psovi. Jeho prvotním cílem bylo zkonstruovat defibrilátor pro energetické společnosti za účelem resuscitace pracovníků, kteří byli zasaženi elektrickým proudem. Tento vynález nakonec zdokonalil americký kardiolog Paul Zoll, který v roce 1956 provedl první defibrilaci na uzavřeném lidském hrudníku.
Jak AED použít?
Při zástavě srdce se počítá každá vteřina. Včasná defibrilace, spolu s okamžitou resuscitací, může šanci na přežití více než zdvojnásobit. Každá minuta, která uplyne bez resuscitace a defibrilace, snižuje šanci na přežití o 7 až 10 procent.
Automatický Externí Defibrilátor, se kterým se můžete setkat na veřejných místech je označen symbolem srdce s bleskem. Aby s přístrojem AED zvládla manipulovat i nejširší veřejnost, je jeho obsluha velmi jednoduchá. Balení obsahuje dvě elektrody a krabičku. Po stlačení tlačítka začne defibrilátor sám nahlas v českém jazyce navádět, jak postupovat. Úkolem zachránce je pouze správně přilepit elektrody na tělo ohroženého pacienta. AED sám vyhodnotí elektrickou aktivitu srdce. Průchod elektrického proudu tělem pacienta přístroj umožní pouze v případě, bude-li to mít léčebný efekt.
Hlas z AED každý pokyn opakuje tak dlouho, dokud nebude spokojen s jeho provedením. Hlas nejprve zachránce navede, aby odhalit pacientův hrudník, a nalepil elektrody na místa, která jsou nakreslena na obalu. Po dostatečném přilnutí elektrod na kůži jej AED vyzve, aby se pacienta nedotýkal. Poté sám vyhodnocuje, jestli podání elektrického šoku špatně fungujícímu srdci pomůže, nebo jej není potřeba. Pokud přístroj vyhodnotí, že výboj nutný je, vyzve ke stlačení tlačítka, kterým aktivujeme elektrický impulz směřující dovnitř hrudního koše.
V případě jakéhokoliv poskytování první pomoci se nemusíte bát, že uděláte něco špatně. Jakákoliv snaha o pomoc je lepší než nečinné přihlížení. Víte, kde všude jsou AED v Česku dostupné? Pokud ne, pomůže vám mapa na webu záchranné služby ZDE.
Zdroj: healthtechmagazine.net; czso.cz; wikipedia.org