Co to znamená hromadění věcí v bytě, podle psychologů

Skladování a schovávání věcí „na později“ je zcela běžné, spousta z nás u mnoha věcí přemýšlí, jestli se nám někdy přece jen nebudou hodit. Efektivní přemýšlení ohledně vlastněných předmětů není na škodu, pokud ale schováváte prakticky všechno, co si pořídíte nebo najdete, můžete si zadělávat na problém. Chorobné hromadění věcí určitě zdravé není, a to z rozsáhlé škály důvodů. Kromě nedostatku místa u vás doma vám hrozí i zdravotní problémy, nebojte se tak čas od času provést opravdu velký generální úklid a všeho nepotřebného se zbavit.

Skříň, garáž nebo chata – místa, kam často odkládáme věci, které si chceme nechat, ale momentálně nevíme, co s nimi. Téměř každý má doma ten jeden šuplík „na všechno,“ kde bychom našli nejrůznější předměty. Když už věci nemáme kam dávat, putují právě do větších prostor jako sklep, půda, či již zmíněná garáž. Možná se budete divit, co o nás vypovídá hromadění věcí a nepořádku. Hranice mezi bordelářstvím a nemocí je tenká. Křečkování věcí může být záludnější, než se na první pohled zdá. Pokud s tím máte problém, nebojte si říct o pomoc odborníkům, jestliže ale předměty shromažďujete jen pro případ nouze, zbystřete a hromadění vystavte stopku dřív, než bude pozdě.

Jedná se o nemoc

V první řadě je potřeba říci, že chorobné hromadění věcí opravdu může být následek vážné nemoci. Toto duševní onemocnění se nazývá Diogenův syndrom – je charakterizovaný patologickou nepořádností, extrémním sebezanedbáváním, apatií, kompulzivním hromaděním a sociální izolovaností. Nemocní lidé mají často potřebu se obklopovat nejen předměty, ale i zvířaty jako jsou kočky a psi, o které se ale nestarají. „V takovém extrémním případě člověk potřebuje komplexní psychiatrickou péči, zaměřenou na léčbu deprese a úzkosti,“ říká doktorka Tereza Hodycová. Mezi příčiny vzniku patří třeba traumatická událost nebo ztráta blízké osoby. Projevy se mohou projevit již v brzkém věku, následky a negativní dopady si pak člověk nese celý život. Proto je nezbytně nutné vyhledat odbornou pomoc. Pokud máte podezření, že někdo z vašeho okolí věci chorobně shromažďuje a straní se okolí, začněte problém řešit s lékaři.

Zaplnit prázdnotu

Diogenovým syndromem trpí velmi malá část populace, dobrou zprávou tak je, že většina z nás zvládne s obsesivním hromaděním něco udělat sama. Možná zrovna nemáme času nazbyt a věci prostě odkládáme tak, jak se nám to zlíbí. Hlavní rozdíl je ten, že s odloženými věci většinou máme cíl něco udělat, holt to ale někdy trvá. Také se občas stane, že když chceme něco vyhodit, neustále přemýšlíme, zdali se nám daný předmět nebude přece jen někdy hodit. Častým důvodem hromadění bývá i pocit samoty – úkol všech věcí je vyplnit prázdný prostor kolem nás. „Lidé postižení chorobným hromaděním žijí obvykle osamoceně či ‚osamoceně mezi lidmi‘, strádají tedy sociálně a emočně.

Věci jsou jim náhradou za neuspokojivé lidské okolí a nedostatečný pocit bezpečí a lásky,“ vysvětluje psycholožka Zdeňka Sládečková. Pokud se vám nic nechce dělat, nemáte náladu a cítíte se osamocení, zkuste si povyrazit s kamarády, zavolat rodině nebo absolvovat nějaký výlet s vašimi blízkými.

Je možné, že se po návratu domů budete cítit osvěžení a nepořádek vás najednou začne vytáčet. Pokud máte doma nahromaděné nádobí, všude se válí oblečení a nepotřebné věci, můžete si společnost přiznat i na samotný úklid. Ve více lidech se to lépe táhne, navíc se nebudete cítit izolovaní a ostatní vám dají perspektivu ohledně toho, které předměty si ponechat, a které raději konečně definitivně vyhodit.

Vyplňování prázdného prostoru věcmi má ale i svá rizika. Jestliže v kuchyni hromadíte špinavé nádobí, odpadky nebo zbytky jídla, můžete si přivodit i zdravotní potíže. Špína je ideální pro množení bakterií plísní a roztočů, kteří tak mohou negativně ovlivnit vaši domácnost. Začít vás mohou trápit i nejrůznější pachy. Proto s úklidem kuchyně příliš neotálejte, ať si zbytečně nepřivodíte kožní vyrážku, dýchací obtíže nebo nevolnost.

Vykročte z kruhu

Bordelářství občas potrápí každého. Častokrát prostě pomůže vyhradit si celý den na velký úklid veškerého nepořádku a probrání starých věcí. Pokud je vám líto věci vyhodit, zkuste je darovat potřebným. Hlavně k sobě buďte upřímní ohledně toho, co opravdu ještě v budoucnu využijete. Opravdu nemá cenu schovávat šroubky, o kterých nevíte, k čemu patří. Není potřeba ani nechávat si prochozené boty, staré spotřebiče či děravé oblečení.

Pokud máte doma rozbité předměty či věci, na kterých je zašlá špína, které se holt nezbavíte, jednoduše je vyhoďte. Ačkoliv mnoho lidí nerado vyhazuje, jedná se přeci o vaše dobro. Uvidíte, že v prokouklé a čisté domácnosti se vám bude dařit mnohem líp. Pokud na úklid sami nestačíte, řekněte si o pomoc. Odkládání a hromadění věcí vypovídá o vašem psychickém stavu, je tedy možné, že se zkrátka necítíte nejlépe. Zaměřte se tak na vaše duševní zdraví – rozmazlete se něčím, co vám dělá radost a udělejte si čas na vše nejbližší.