130 let starý dopis ukrytý v Bibli šokoval potomky. Tohle se v něm psalo

Někdy úplná náhoda vede k tomu, že se začne psát velmi zajímavý a neuvěřitelný příběh. Podobné to bylo také v případě, kdy žena našla ve staré Bibli z druhé ruky ukrytý dopis. Začala pátrat po potomcích jeho autora a stalo se něco neuvěřitelného. 

Jednoho dne žena jménem Mary Racine narazila v nemocnici na výprodej starých knih, které byly pravděpodobně sesbírány v celém areálu. Protože vždycky měla ráda antikvariáty a bleší trhy, rozhodla se, že si všechno důkladně prohlédne. Pohled jí padl na starou Bibli, na které bylo patrné, že byla vytištěna již hodně dávno. V tu dobu ještě Mary netušila, co bude následovat. 

Poté, co si knihu zakoupila a donesla domů, se ji rozhodla prozkoumat blíže. Zjistila, že v ruce drží opravdu starý kousek – Bible totiž ukrývala starý dopis, který byl napsán v roce 1894. Jeho autorem byl lékař Henry Harris. 

Dopis byl starý 130 let

„Nevím, proč mě to tolik zaujalo, protože nejsem věřící. Když jsem nahlédla dovnitř, viděla jsem, že kniha pochází z 80. let 19. století, a protože byla ve slevě za nízkou cenu 8 dolarů, řekla jsem si, proč si ji nevzít s sebou domů,“ vysvětlila později Mary své pohnutky.

Mary se rozhodla o neznámém a dávno mrtvém muži zjistit víc, protože takový nález probudil její zvědavost. Na internetu se rozhodla o lékaři zjistit víc a to se jí také podařilo. Henry Harris byl londýnský lékař a také člen liberální strany. Byl neuvěřitelně malého vzrůstu, ale patřil mezi respektované osobnosti. Léčil se s tuberkulózou a na ni také nakonec zemřel, krátce poté, co napsal onen dopis.

Později se Mary podařilo přes sociální sítě najít Henryho pra-pravnučku Leslie. Ta potvrdila, že dopis skutečně napsal její předek, kterému zmíněná knížka také patřila. 

Nález rodinu lékaře dojal

„Má drahá Ireno, děkuji za dopis a květiny – téměř poslední závan léta. Je mi lépe, ale jsem velmi slabý a roztřesený. Jistě trvalejší otřes než před šestnácti lety – přesto doufám, že ještě chvíli poběžím. Docela jsem zapomněl na Tvé letošní narozeniny a měl jsem pro to důvod. Bylo mi tehdy velmi zle,“ stálo mimo jiné v dopisu. 

„Vyřiď dětem, že mě vždycky potěší, když se ozvou, jsem rád, že se Charlie usadil v práci, a věřím, že s ním vše půjde hladce a úspěšně.“

„(P.S.: Jakoby mi letos v létě bylo přáno – nikam daleko jsem se nevydal a od půlky července jsem vlastně nemocný. Snad se brzy zase všechno rozzáří.) Zatím moc nepíšu. Jednou z nejnepříjemnějších věcí na mé nemoci je právě to, jak těžko se mi píše,“ svěřoval se lékař svým blízkým před 130 lety.

Dopis se i s knihou vrátil k rodině

„Dozvěděla jsem se od ní (Leslie, pozn.red.), že byl známý jako malý doktor, protože měl vadu páteře, kvůli které byl malý, že měl pět dětí a že ji čtení dopisu dojalo,“ popsala Mary Racine. 

Posléze usoudila, že když se nyní dozvěděla o autorovi dopisu vše, nastal čas, aby se Bible vrátila tam, kam patří – tedy do rukou jeho potomků. Proto napsala krátký vzkaz, spolu s Harrisovým dopisem ho vrátila do knížky a tu odeslala na adresu Leslie. 

Jak se ale Bible dostala z Londýna, kde Henry Harris žil, až do Britské Kolumbie v Kanadě, kde byla po 130 letech nalezena, se Mary zjistit nepodařilo. Po druhé světové válce ale nemalé množství Britů vyrazilo za lepším životem právě do Kanady, a tak je možné, že si ji její aktuální majitel zkrátka přibalil s sebou. Bylo poměrně běžné, že si lidé důležité rodinné dokumenty nebo předměty, které pro ně měli sentimentální hodnotu, do nového bydliště přivezli, a tak by nebylo nic překvapivého, kdyby tomu v tomto případě bylo zrovna tak.