Největším vozidlem světa je bagr dlouhý 225 metrů
Sledovat v Google Zprávách
Na délku překoná klidně dvě fotbalová hřiště a když stojíte blízko, působí skoro neskutečně. Řeč je o stroji Bagger 293, který patří mezi vůbec největší pohyblivá zařízení, jaká kdy člověk postavil. Tenhle kolos dnes funguje v německých dolech a každý den přesouvá objemy zeminy, které si člověk jen těžko představí.
Jak velký vlastně může být stroj, který se pořád bere jako vozidlo? Odpověď je trochu překvapivá. Bagger 293 má zhruba 225 metrů na délku a výška se šplhá až k 96 metrům, což je víc než většina paneláků. Hmotnost přesahuje 14 tisíc tun a to už je číslo, které si málokdo dokáže reálně představit.
Na první pohled to připomíná spíš malé průmyslové město než jeden stroj. A přesto se umí pohybovat, i když hodně pomalu. Maximální rychlost je asi 0,6 kilometru za hodinu, tedy něco jako opravdu pomalá chůze.
Jak funguje korečkové rypadlo
Základ tvoří obří rotující kolo s korečky. Ty jsou kovové a postupně se zakusují do zeminy, nabírají materiál a posílají ho dál. Následně se všechno přesouvá pomocí pásových dopravníků, což jsou dlouhé pásy, které materiál převážejí bez zastavení.
Výhoda je v tom, že celý proces běží nepřetržitě. Na rozdíl od běžných bagrů, které naberou a pak vysypou, tady se pracuje pořád dokola bez pauzy. Díky tomu zvládne stroj za den přesunout obrovské množství zeminy, klidně stovky tisíc kubíků.
Kde a proč takový stroj vznikl
Bagger 293 vznikl v roce 1995 a vyrobila ho německá společnost TAKRAF. Jeho hlavní využití je při těžbě hnědého uhlí v oblasti Porýní. U povrchové těžby nejde o hluboké doly, uhlí leží poměrně blízko povrchu, jenže nad ním je spousta vrstev zeminy a hornin, které je potřeba odstranit.
A právě tady se tenhle stroj hodí nejvíc. Funguje jako součást většího celku, navazují na něj další dopravníky i zařízení. Dohromady to tvoří systém, který dokáže přesouvat materiál na velké vzdálenosti, někdy i několik kilometrů.
Zajímavé je, že velká část provozu je dnes automatizovaná. Posádka není nijak velká, jen pár lidí, kteří hlídají chod a řeší případné problémy. Je vidět, jak moc se technologie v těžbě posunuly.
Kolik energie takový kolos spotřebuje
Provoz takhle velkého zařízení si samozřejmě vezme hodně energie. Bagger 293 je napájen elektřinou přes kabel, který je pořád připojený k síti. Denní spotřeba se přirovnává k menšímu městu, což zní docela šíleně ale odpovídá to realitě.
Na druhou stranu elektrický pohon má svoje výhody. Provoz je plynulejší a není potřeba řešit neustálé doplňování paliva. V prostředí povrchového dolu to dává smysl.
Technický extrém který nemá obdoby
Bagger 293 se často bere jako ukázka toho, kam až je člověk schopný zajít. Není to jen o velikosti, ale i o složitosti celého řešení. Konstrukce musí vydržet extrémní zatížení, vibrace i proměnlivé podmínky v dole, což není úplně jednoduché.
Podle dostupných informací patří mezi největší stroje svého druhu a sdílí rekordy s dalšími podobnými zařízeními. Přesto zůstává jedním z nejznámějších, možná i díky tomu jak často se objevuje v médiích.
Pro běžného člověka může působit až trochu absurdně. Jenže pro těžební průmysl jde o zásadní nástroj, bez kterého by efektivní povrchová těžba byla jen těžko představitelná. A když někdy uslyšíte o obřím stroji, který se pohybuje rychlostí chůze, je dost možné že jde právě o tenhle kolos.
Zdroje: takraf.com, wikipedia.org, mining-technology.com, britannica.com
