Hitlerova raketová stíhačka byl velký propadák. Jaká byla historie tohoto šíleného konceptu?

Německý Me 163, raketový obranný stíhací letoun, byl jedním z nejneobvyklejších letounů druhé světové války. Jeho potenciální dopad byl minimalizován technickými problémy a malým počtem vyrobených kusů.

Me 163 byl konečným výsledkem dlouhé řady bezocasých výzkumných letounů, které navrhl Dr. Alexander Lippisch, jak uvádí web National museum. První prototypy Me 163A byly testovány v roce 1941, ale motorové letové zkoušky pokročilejšího Me 163B byly kvůli problémům s motorem a palivem odloženy až na srpen 1943. Ačkoli raketový motor letounu Komet zajišťoval výjimečnou stoupavost, dolet byl značně omezen vysokou spotřebou paliva. Použité pohonné hmoty byly navíc mimořádně nebezpečné a někdy bez varování explodovaly, při čemž zahynulo několik pilotů.

Sériové Me 163B byly připraveny k operačnímu použití až v červenci 1944. Luftwaffe plánovala, že malé jednotky Komet budou rozptýleny k zachycení spojeneckých bombardovacích formací, ale do konce války bylo dodáno pouze 279 Me 163B. Jediná operační skupina Komet, JG 400, zaznamenala devět sestřelů, přičemž ztratila 14 vlastních letadel.

Technické údaje

• Osádka: 1 pilot
• Rozpětí: 9,33 m
• Délka: 5,70 m
• Výška: 2,75 m
• Nosná plocha: 18,5 m²
• Plošné zatížení: 213 kg/m²
• Hmotnost prázdného stroje: 1905 kg
• Vzletová hmotnost : 3950 kg
• Maximální vzletová hmotnost : 4310 kg
• Pohonná jednotka: 1× raketový motor Walter HWK 109-509 A-2
• Výkon pohonné jednotky: regulovatelný tah 1 – 17 kN
• Palivo: T-Stoff (Peroxid vodíku) + C-Stoff (57 % metanol, 30 % hydrazin hydrát, 13 % voda)

Výkony

• Maximální rychlost: 960 km/h ve výšce 3000 m
• Dostup: 12 100 m
• Stoupavost: 3666 m/min
• Dolet: 40 km (8 min)

Výzbroj

• 2× 30mm kanón MK 108 (60 nábojů/zbraň) v kořenech křídla

Zdroj: nationalmuseum.af.mi