Chorvatsko končí s dotací leteckých společností a ty ruší jeden let za druhým
Sledovat v Google Zprávách
Chorvatská vláda stopla program dotací na vnitrostátní lety a následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Aerolinky začaly škrtat spoje mezi regiony i do přímořských měst a některá letiště mluví o propadu provozu v řádu desítek procent. Cestující tak před sezonou řeší horší dostupnost i dražší letenky.
Krok kabinetu přišel poměrně náhle. Systém podpory dosud dopravcům dorovnával ztráty na trasách, které by se bez veřejných peněz jednoduše nevyplatily. Nejčastěji šlo o spojení Záhřebu s menšími městy nebo o lety k Jadranu mimo hlavní letní špičku. Jakmile stát financování přerušil, aerolinky začaly rychle přepočítávat, co si ještě mohou dovolit.
Tvrdý dopad pocítilo například letiště Osijek na východě země. Podle jeho vedení zmizelo až 70 procent plánovaných spojů. Zrušeny byly pravidelné linky do hlavního města i k moři. Pro oblast, která nemá kvalitní dálniční ani železniční síť je to citelné omezení pohybu lidí i byznysu.
Proč stát podporu zastavil
Chorvatsko dlouhé roky využívalo model takzvané veřejné služby v dopravě. Princip je jednoduchý: stát vypíše soutěž na ztrátovou linku a vítěznému dopravci doplatí rozdíl mezi náklady a tržbami. Evropská legislativa to umožňuje, jenže podmínky jsou přísné a hlídá se každé euro.
Podle informací ministerstva dopravy bylo nutné celý program upravit tak, aby odpovídal aktuálním pravidlům veřejné podpory. Bez nové notifikace u Evropské komise by hrozilo, že dotace budou označeny za nepovolenou státní pomoc. Vláda proto financování raději pozastavila a chystá nové výběrové řízení, které má být „čisté“ z pohledu Bruselu.
Do toho všeho vstupují vyšší provozní náklady. Cena leteckého paliva v posledních letech výrazně kolísá, reaguje na geopolitiku i vývoj na ropném trhu. U krátkých linek s menší obsazeností tvoří palivo zásadní část rozpočtu a bez státní kompenzace se čísla rychle propadnou do ztráty.
Rušení linek a reakce dopravců
Některé společnosti oznámily omezení prakticky okamžitě. Netýká se to jen domácích spojů, ale i vybraných mezinárodních linek, které navazovaly na vnitrostátní přestupy. Dopravci tvrdí, že bez dlouhodobé jistoty podpory nelze plánovat sezonu ani držet letadla a posádky v pohotovosti.
Statistiky ukazují, že domácí lety přepraví jen zlomek cestujících ve srovnání s přívalem zahraničních turistů. Zatímco letiště u moře jsou v létě plná, mimo sezonu zůstávají vnitrostátní spoje často poloprázdné. A právě tehdy je podpora klíčová, jinak ekonomika linky nedává smysl.
Ekonomové připomínají, že regionální letiště nejsou jen o turistech. Slouží firmám, investorům i místním obyvatelům. Když se spojení omezí, může to zpomalit rozvoj méně bohatých oblastí. Navíc platí, že jednou zrušené linky se obnovují těžko a někdy to trvá roky, než se vrátí zpět.
Co to znamená pro cestující a turistickou sezonu
Nabídka letů zůstane omezená minimálně do doby, než stát vypíše nový dotační program a uzavře smlouvy s dopravci. To ale může trvat měsíce. Alternativou je cesta autem nebo vlakem, jenže v některých regionech železnice neposkytuje srovnatelný komfort ani rychlost.
Českých turistů, kteří tradičně míří k Jadranu po silnici, se změna dotkne spíše okrajově. Horší je to pro obchodní cestující a obyvatele vzdálenějších částí Chorvatska. Méně spojů obvykle znamená vyšší ceny, konkurence slábne a fixní náklady se rozpočítají mezi menší počet letů.
Vláda tak stojí před otázkou, zda považuje regionální letectví za strategickou službu, nebo ho nechá čistě na trhu. Pokud převáží druhá varianta menší letiště se budou muset přeorientovat hlavně na sezonní provoz a hledat jiné zdroje příjmů. Pro cestující z toho plyne jediné: sledovat změny v letových řádech opravdu pečlivě, protože plánovaná trasa se může změnit ze dne na den.
Zdroje: reuters.com, croatiaweek.com, ec.europa.eu, dzs.hr
