Hitler chtěl vytvořit největší vlaky na světě. Měly být dlouhé půl kilometru
Ještě dlouho před koncem války spřádalo Hitlerovo Německo vizi světa ovládaného centrálně řízenou germánskou říší. Mezi mnoha stěžejními projekty byly i nejširší a největší vlaky na světě – jejich rozchod měl být dvakrát větší než „normální“ evropská hodnota.
Ještě před vypuknutím druhé světové války spřádalo Hitlerovo Německo vizi přestavby Berlína na nové centrum světa. Projekt Germania počítal s demolicí celých čtvrtí a výstavbou nových, stejně jako s napájením celé německé říše novou dopravní sítí. Jednou z nich měla být nová revoluční síť vlaků Breitspurbahn, které měly zrychlit na tehdy závratných 250 km/h a jezdit po kolejích širokých 3 metry (3 000 mm). Pro srovnání, standardní rozchod kolejí normálního rozchodu je 1435 mm a širší, ruský rozchod je 1520 mm.
Jeden z Hitlerových snů
Projekt zadal sám Adolf Hitler již v roce 1936 a v roce 1937 se jím zabýval jeho oblíbenec Albert Speer, který souhlasil s tezemi nové vlády, hlásající antimodernistické a nacionalistické teze. Najmutí tohoto architekta bylo zcela v souladu s vizí celého projektu Germania, který měl být podobně jako kdysi britské impérium, spojující nejdůležitější body vodními cestami, propojen s nejdůležitějšími hlavními městy právě železniční sítí Breitspurbahn.
Hlavní inspirací byl především široce pojatý gigantismus, tedy majestátní, přehnané začlenění každé stavby a infrastruktury. Zajímavé je, že původní plány počítaly dokonce se čtyřmetrovým rozchodem, ale jak projekt nabíral „páru“, zjistilo se, že by to bylo logisticky náročné a drahé.
Krásnou myšlenkou bylo spojení Berlína s Indií a Vladivostokem, ale v roce 1943 už konkrétní plány směřovaly jednoduše ke spojení hlavních evropských měst. První linky měly spojit Berlín s Mnichovem, Hamburk s Lincem a Paříž s Doněckem. Ukrajina a povodí Volhy měly být při rozšiřování železnic obzvláště důležité, protože se na ně pohlíželo jako na „sýpku Velkého Německa“.
Předpokládalo se, že němečtí občané budou moci v těchto vlacích pohodlně trávit celé dny, proto byl kladen velký důraz na jejich velikost a pohodlí. Vlaky měly být nejméně 500 metrů dlouhé a plánovalo se pro ně použití desítek různých lokomotiv. Také standardní vozy byly gigantické – šest metrů široké, sedm metrů vysoké a 42 metrů dlouhé. Ostatní se samozřejmě lišily parametry v závislosti na své funkci. Existoval dokonce nápad, aby jeden z vozů fungoval jako kinosál. Zajímavé je, že mezi nápady chyběly vagony pro válečné zajatce a vězně, protože podle Hitlerovy vize by v novém světě, jemuž bude Velká říše vládnout, nebyly potřeba.
Kromě utopických gigantických rozměrů přišli architekti i s dalšími neobvyklými nápady. Aby se minimalizovaly vibrace, a tím se zvýšil komfort jízdy, měly být koleje umístěny na základech vykopaných do země. To se dnes používá v některých zemích s rozvinutými vysokorychlostními železnicemi.
Celý projekt však připomíná nepodloženou vizi politika, který by chtěl na lidi zapůsobit krásnými slovy a povýšit je na velké prominenty. Jen si to představte – jak by 500 metrů dlouhý a šest metrů široký vlak zrychlil na 250 kilometrů za hodinu? Představte si také, kolik paliva by takový vlak musel spotřebovat.
Zdroj: Vaguelyinteresting, Wikipedia