Zjistili jsme: Za jak dlouho se promlčí pokuta za vysokou rychlost a kdy se můžete odvolat na osobu blízkou

Rychlostní radary, úseková měření nebo policejní kontroly jsou každodenní realitou českých silnic, kde statisticky nejčastějším přestupkem zůstává překročení povolené rychlosti. Postihy za rychlou jízdu se zpřísňují, bodový systém už je u nás zaběhnutou rutinou, rychlá jízda mnoho řidičů „poslala“ do správního řízení. Jenže ne všichni vědí, že i pokuty za rychlost se řídí jasnými zákonnými pravidly.

Přestupek se po určité době promlčí, kolem promlčecích lhůt však panuje řada mýtů a znát pravdu může v praxi znamenat ušetřených pár tisíc korun, případně i záchranu řidičského průkazu.

Promlčecí lhůta pokuty za vysokou rychlost

Podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (§ 30 a § 31), je obecná promlčecí doba pro dopravní přestupky jeden rok. Pokud tedy do jednoho roku od spáchání přestupku nezahájí správní orgán řízení, zaniká možnost uložit pokutu. Výjimkou jsou případy, kdy je možné uložit pokutu ve výši alespoň 100 000 Kč – tam je promlčecí doba tři roky (§ 31 odst. 2). Ve většině situací ale platí roční lhůta.

Promlčecí doba začíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku. Pokud zákon jako znak přestupku určuje účinek (například vznik škody), začíná ihned po tomto účinku. Dopravní přestupky jsou zpravidla okamžité, takže rozhodující datum je den, kdy byla rychlost překročena.

Dobré je také znát institut „stavení a přerušení promlčecí doby“:

Stavení a přerušení promlčecí doby

(1) Do promlčecí doby se nezapočítává doba:

1. a) po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení,
2. b) po kterou bylo řízení o přestupku přerušeno proto, že bylo možné očekávat uložení trestu obviněnému z přestupku za jiný skutek v trestním řízení, přičemž správní trest, který lze uložit v řízení o přestupku, je bezvýznamný vedle trestu, který by bylo možné uložit v trestním řízení,
3. c) po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní,
4. d) po kterou trvalo podmíněné upuštění od uložení správního trestu.

(2) Promlčecí doba se přerušuje:

1. a) oznámením o zahájení řízení o přestupku,
2. b) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením,
3. c) vydáním rozhodnutí o schválení dohody o narovnání;

přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová.

(3) Odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou trvala některá ze skutečností podle odstavce 1.

Jak je na tom dnes „osoba blízká“?

Dříve bylo možné se při přestupku odvolat na „osobu blízkou“ a odmítnout vypovídat – typicky pokud přestupek nebyl spáchán přímo při silniční kontrole, ale například zaevidován radarem či kamerou. V té době jsme často všichni byli jedna velká rodina. Na to však zákonodárce pamatoval při novelizaci zákona a možnost využití institutu osoby blízké tak platí již jen pro přestupky, které byly spáchány do 1. 7. 2013; od této doby se v Česku uplatňuje tzv. objektivní odpovědnost provozovatele vozidla (§ 125f zákona č. 361/2000 Sb.).

V praxi to znamená, že pokud nelze zjistit konkrétní osobu řidiče (například radar jen identifikuje vozidlo), pokutu zaplatí provozovatel vozidla. Výmluva na osobu blízkou už nezabrání finanční sankci – pokuta je vymáhána na provozovateli auta, nikoliv přímo na řidiči.

Osoba blízká je občanskoprávní pojem – v praxi člověk, který je k vám v příbuzenském stavu, je vaším partnerem, nebo je vám z jiného důvodu natolik blízký, že byste jeho újmu pociťovali jako újmu vlastní. Podle Ústavního soudu se pojem „osoby blízké“ může vztahovat i na blízké přátele.

Kdysi byli nejspíš všichni příbuzní…

Institut osoby blízké byl v minulosti hojně zneužívaný za účelem neplacení pokut. Jak je tomu dnes? Pravidla jsou trochu jiná. Pokud není známá totožnost viníka, někdo zodpovědnost převzít musí.

Institut „osoby blízké“ tak dnes využijete jen v řízeních zahájených před 1. 7. 2013; pro novější případy platí objektivní odpovědnost provozovatele vozidla podle § 125f zákona č. 361/2000 Sb. Co je psáno, je dáno, a § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu č. 361/2000 Sb. uvádí následující:

Provozovatel vozidla zajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.

I kdyby tak nebylo prokázáno, že přestupek spáchal provozovatel vozidla, z pohledu práva je to jeho odpovědnost. Podmínkou však je, aby byl přestupek podložen důkazy z automatizovaného technického prostředku (např. úsekové měření nebo radar).

Namístě je tedy připomenout, že bezkonkurenčně nejlevněji, ale také nejbezpečněji, vychází snažit se nejvyšší povolenou rychlost dodržovat…

Zdroje:  zák. 250/2016 Sb.,  361/2000 Sb., epravo.cz, cebia.cz, autotrip.cz