Kolikrát se ještě změní čas, než bude změna definitivně zrušena a trvale zůstane letní, nebo zimní čas?

Změna času v Evropě je téma, které se řeší už roky bez jasného výsledku. Většina lidí by její zrušení uvítala, ale státy stále nedokážou rozhodnout, zda zvolí trvalý letní nebo zimní čas. Neustálé posouvání hodin však přináší řadu komplikací, které ovlivňují fungování zemí i zdraví obyvatel.

Střídání zimního a letního času v Evropě je starý zvyk, který dodnes rozděluje jak politiky, tak veřejnost. Některé země chtějí trvalý letní čas, jiné zimní, a sjednocení je stále daleko. Přitom právě Evropská unie je místem, kde se tato praxe vyskytuje nejvíce, zatímco ve většině ostatních částí světa se čas nemění vůbec. Tento dlouholetý koloběh posunů hodin má za sebou složitou historii a přináší nejen administrativní výzvy, ale i praktické komplikace v běžném životě obyvatel i fungování států.

Historie střídání času sahá až do první světové války, kdy se chtělo ušetřit palivo a energii posouváním hodin směrem k lepšímu využití denního světla. Po tomto období však letní čas často zanikal a zase se obnovoval, v závislosti na aktuální ekonomické a politické situaci. V současnosti je střídání času v rámci většiny evropských zemí sjednoceno – čas posouvá na letní v březnu a na zimní v říjnu, avšak stále více lidí a odborníků poukazuje na to, že je tato praxe na ústupu.

Politické překážky

Evropská komise v roce 2018 provedla rozsáhlou veřejnou konzultaci, kde většina respondentů vyjádřila přání změnu ukončit a setrvat jen u jednoho času. Realizace však naráží na nejednotnost členských zemí, které mají odlišné preference. Zatímco severní státy preferují trvalý zimní čas kvůli dřívějšímu svítání v zimních měsících, jižní země by raději zůstaly u trvalého letního času, aby mohly déle využívat světlo večer. Tato rozdílnost představuje zásadní překážku pro sjednocení a zrušení střídání.

Neustálé přetáčení hodin dvakrát do roka s sebou ale přináší praktické problémy a komplikace. Kromě administrativních a logistických výzev v dopravě, obchodu a dalších odvětvích významně ovlivňuje také zdravotní stav lidí. Naše biologické hodiny jsou nastaveny na přirozený rytmus světla a tmy, a změny času je narušují. Lidé pociťují únavu a obtíže se spánkem, přičemž únava se může podílet na zvýšeném počtu nehod na silnicích a úrazů v práci.

Studie mluví jasně

Některé studie jasně ukazují, že přechod na letní čas zvyšuje riziko závažných kardiovaskulárních onemocnění. Například statistiky nemocničních příjmů v americkém státě Michigan ukazují, že v pondělí po změně času na letní dochází k nárůstu případů infarktu myokardu o téměř 25 %. Také se zvyšuje počet cévních mozkových příhod v následujících dnech po změně času. Tento nárůst je spojen s narušením cirkadiánních rytmů, tedy vnitřních biologických hodin, které řídí mnoho důležitých funkcí organismu.

Krátkodobé narušení vnitřních hodin se může projevovat i běžnými problémy, jako jsou únava, podrážděnost, výpadky koncentrace a potíže se spánkem, které zvláště u lidí označovaných jako „sovy“ bývají výraznější. Nedostatek spánku také zvyšuje pravděpodobnost vzniku zánětů a dalších procesů, které jsou spojeny s rizikem srdečních onemocnění.

Lidé, kteří mají již v anamnéze kardiovaskulární problémy, jsou na tyto změny citlivější a měli by být na zvýšené riziko upozorněni. Zvýšená opatrnost je doporučována také ve dnech po změně času, kdy je riziko zdravotních komplikací nejvyšší.

Netýká se to však jen lidí

Na změnu času reagují i zvířata, což představuje další komplikaci. Například zvířata ve volné přírodě si musí zvykat na posun v denní rutině, což zvyšuje riziko střetů na silnicích, neboť jejich návyky se na čas mění pomaleji než naše. Totéž platí pro hospodářská a domácí zvířata, která často nepochopí, proč dostávají krmení či péči v jiný čas než dříve.

Osobně si pamatuji, jak náš kocour v dětství změnu času výrazně pociťoval a hlasitě dával najevo nespokojenost, protože jsme podle něj měli odejít už dávno z domu. Teprve po dvou týdnech se uklidnil a přizpůsobil novému režimu.

Debata o tom, zda zůstat u letního nebo zimního času, tedy pokračuje. Trvalý zimní čas je základním pásmovým časem a odpovídá přirozenějšímu rytmu dne, což je pro většinu lidí příznivější. Naopak trvalý letní čas znamená pozdější svítání, které může znesnadnit ranní vstávání, ale večer umožňuje delší užívání světla.

Výhled do budoucna

Co nás tedy čeká? Evropská unie dle posledních informací plánuje znovu zahájit novou analytickou studii, která by měla pomoci členským státům dospět k jednotnému rozhodnutí. Konkretizace termínů zrušení střídání času však zatím chybí. Do té doby můžeme očekávat, že podzimní a jarní přesuny hodin budou pokračovat a s nimi i komplikace, které s nimi jsou spojeny.