Od kdy začne v Německu platit dálniční známka a co to znamená pro české řidiče?

Německé dálnice mají v Evropě unikátní status. Většina úseků je tu zcela zdarma, nemusíte tedy řešit žádné dálniční známky ani mýtné brány. Tenhle přístup vychází z dlouhodobé tradice, náklady na výstavbu nese stát prostřednictvím daní, nikoli z přímého mýtného. Přesto se německá vláda k otázce zpoplatnění dálnic čas od času vrátí.

V roce 2019 se začalo mluvit o zpoplatnění dálnic pro zahraniční vozidla. Každé auto, které nemá německou poznávací značku, mělo mít podle tehdejšího návrhu povinnost zaplatit za vjezd na německé dálnice. Brusel však tento nápad označil za diskriminační a rezolutně jej smetl ze stolu. Pokud se chystáte do Německa, nemusíte tak shánět dálniční známku ani sahat do kapsy pro eura. Až na výjimky.

Peníze si připravte na dvou místech v Německu

Těmi jsou dva tunely, Warnowtunnel u Rostocku a Herrentunnel v Lübecku. Oba tunely jsou financované z poplatků, průjezd jimi je tedy zpoplatněný. Poplatek se vztahuje nejen na nákladní auta a kamiony, ale i na soukromá osobní auta. Většina českých řidičů se jim na cestách pohodlně vyhne a nikdy je nepotká, hodí se ale vědět, že sem se zadarmo nedostanete.

Čtěte také

Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici

21. 5. 2026

Mýtné jen pro nákladní dopravu

Mýtné se v Německu v současné době vztahuje pouze na nákladní dopravu. Už řadu let platí tahle povinnost pro všechna vozidla nad 7,5 tuny. Od července roku 2024 byla rozšířena i na komerční vozidla nad 3,5 tuny. Výše poplatků se přitom odvíjí od počtu ujetých kilometrů, emisní třídy a typu komunikace. Osobních vozů, a to ani těch registrovaných v zahraničí, se toto opatření zatím stále netýká.

V historii se pokusy o zpoplatněné úseky objevily

Nebylo tomu tak ale vždycky. Když se v roce 1921 otevřel první testovací úsek dálnic AVUS (Automobil-Verkehrs- und Übungs-Straße, v překladu Automobilová a zkušební silnice) v Berlíně, byl vjezd na něj opravdu zpoplatněný. Nešlo však o klasickou dálnici plnou běžných turistů.

Tento úsek sloužil jako „výkladní skříň“ automobilismu v Berlíně, na kterém si běžní motoristé mohli vyzkoušet jízdu na moderní a dokonale rovné, a tedy i rychlé, trati, což byla v té době velká rarita. Poplatek se tedy nevybíral v klasickém smyslu jako silniční daň nebo mýtné, ale jako jakási vstupenka na exkluzivní silnici, navíc vystavenou z převážně soukromých investic.

Čtěte také

Jeden nespokojený senior může zablokovat stavbu celého satelitního městečka o několika domech

21. 5. 2026

Německá ekonomika provoz dálnic táhne z daní

Současné německé dálnice patří mezi nejrozsáhlejší a nejkvalitnější v Evropě. Vláda pravidelně investuje do jejich rozšíření i údržby průměrně okolo 4 až 6 miliard eur ročně. Tyhle peníze ovšem pocházejí z federálních daní, jako je daň z příjmů, DPH nebo spotřební daně z paliv, a také z evropských fondů. Část peněz plyne také ze silniční daně, kterou v Německu musí řádně platit všechna auta registrovaná v Německu, a to včetně osobních aut fyzických osob.

Zpoplatnění dálnic se v Německu zatím nechystá

Přestože se tedy debaty o zavedení zpoplatněných úseků na německých dálnicích tu a tam vedou, aktuálně se k žádnému takovému kroku neschyluje. Německo má v rozpočtu vyčleněn dostatek peněz na údržbu silnic a dálnic z daní obyvatel, navíc tu platí povinnost registrace osobních aut i cizinců, kteří se v Německu přihlásili k pobytu. Zavést dálniční známky ve společnosti, která má dlouhodobě zakořeněné bezplatné užívání dálnic a navíc tu platí silniční daň téměř každý motorista, by bylo jen velmi obtížné.

Čeští řidiči se tak nemusí bát, síť kvalitních německých dálnic zůstává nadále volně přístupná a případné zavedení poplatků je spíše otázkou daleké budoucnosti než blízké reality.

Čtěte také

Cyklistický airbag může být rozhodujícím prvkem pro záchranu života. Objevují se hlasy pro jeho povinné zavedení

21. 5. 2026