Pokud najdete na účtence z restaurace toto číslo, zavolejte policii. Nejspíš vás okradli

Dýško není žádná novinka. Ať už si zajdeme na oběd nebo jen do kavárny pro kafe, obvykle spokojenost se servisem a samotným produktem dáváme najevo právě necháním pár korun navíc. Mnoho lidí spropitné považuje za normální a neumí si představit v restauraci zaplatit přesnou sumu, kterou dostali po celkovém sečtení na účtence. V Česku se ale stále jedná o slušnost, nikoliv povinnost. Některé podniky se ale nad zákazníky snaží vyzrát a nezištně shrábnout nějakou tu korunu navíc, proto pokud máte pocit, že jste zaplatili víc, než jste měli, pečlivě účet zkontrolujte. Možná budete překvapení, že vám bylo naúčtováno automatické spropitné, které je ale u nás nelegální.

Návyky ohledně dýška se různě po světě liší. V některých zemích je prakticky nemyslitelné ho nedat – například v USA nebo Mexiku se nedat spropitné považuje prakticky za urážku a očekávaná suma je minimálně 10 % z celkové útraty. Na americkém kontinentu se také můžeme setkat s tím, že si ho restaurace naúčtují automaticky, většinou se jedná o případy, kdy se obsluha stará o velkou skupinu lidí u jednoho stolu a restaurace si tak automaticky účtují procentuální odměnu z utracené částky, není to ale pravidlem. O dýško se naopak vůbec nemusíte starat ve skandinávských zemích, kde je vždy zaúčtováno automaticky a vám tedy postačí pouze zaplatit účet. V Česku se stále jedná o dobrovolnou možnost, jak vyjádřit vděčnost a spokojenost s návštěvou podniku, a pokud vám ho někdo započítá bez vašeho vědomí, měli byste se bránit.

Pouze vaše volba

Spropitné se i u nás stává nedílnou součástí gastronomické sféry, stále se ale jedná o dobrovolný čin, do kterého vás nikdo nemůže nutit. V Česku zákazníci obvykle zaokrouhlují sumu o pár korun směrem nahoru a průměrná nechaná částka se pohybuje okolo 10 %, což v porovnání se zbytkem Evropy patří ke spodní hranici. Nicméně, pokud nedáte tuzér žádný, nikdo vám nemůže nic říct – není to vaše společenská povinnost, což někteří lidé stále nevědí. Mějte se tedy na pozoru a znejte svá práva. Žádný podnik vám automaticky nemůže naúčtovat víc, než jste skutečně utratili. Jakékoliv doplatky za služby, spropitné nebo další „skryté“ poplatky jsou u nás nezákonné a vy byste se neměli nechat bezdůvodně obírat o peníze. „Restaurace musí předem spotřebitele informovat o konečné ceně. Nesmí mu tedy naúčtovat nic navíc, o čem nebyl dopředu informován,“ vysvětluje předsedkyně SOS-Asociace Gerta Mazalová. Nenechte se tedy nachytat. Výši spropitného máte pouze ve vlastních rukou.

Konečná cena

Mějte na paměti, že jako spotřebitel si nikdy nemusíte sumu nijak dopočítávat. Obchodníci mají totiž povinnost vás informovat o konečné ceně včetně veškerých příplatků a daní. Samozřejmě se jedná o něco jiného, pokud jde o nejrůznější příplatky za suroviny či konkrétní služby – může to být poplatek za dochucovadla nebo omáčky k hlavním jídlům, zabalení jídla s sebou nebo právě to-go plastový box. Všechny tyto částky ale musí být srozumitelně vypsány třeba v jídelním lístku. „Spotřebitel má být o ceně informován jasně a srozumitelně, a pokud ta informace o ceně je uvedená nějakým titěrným písmem, je to v podstatě ekvivalent jejího neposkytnutí,“ zdůrazňuje Mazalová. Ačkoliv tomu je v určitých zahraničních zemích jinak, u nás zatím žádná fixní dodatečná částka neexistuje a vy byste o tom měli vědět. Plaťte pouze za to, co jste si objednali a úroveň služeb pak dodatečně ohodnoťte podle svého uvážení.

Braňte se

Jestliže vám někde automatické spropitné naúčtují, rozhodně se braňte. Některé podniky to na zákazníky zkouší, ať už nenápadným zaúčtováním při odchodu nebo otevřeným sdělením hned na začátku. „Některé restaurace předem informují o tom, že budou připočítávat spropitné nebo tzv. servis charge. A host toto může vždy odmítnout, pokud servis není kvalitní,“ řekl gastronom Luboš Kastner. Nejrůznější psychologické hry a nátlaky patří mezi byznysové strategie, jak vydělat co nejvíce peněz. Pokud se vám toto stane, nenechejte si zkušenost pro sebe. Pokud se spropitným nesouhlasíte, vše řekněte obsluze a domáhejte se svých peněz zpět. V krajních případech se můžete obrátit i na policii, která v případě automatického spropitného bude na vaší straně. Komunikovat můžete i s Českou obchodní inspekcí, která restauraci může uložit pokutu. Neméně důležité je se o celou zkušenost podělit i veřejně, například na fórech či recenzních stránkách, aby se podobná věc nestala i někomu dalšímu. Rozhodně nekalé praktiky nahlaste.

Kdy se mu vyhnout?

Jak již bylo zmíněno, alespoň nějaké spropitné je ve většině případů zdvořilostní. Kdy je ale v pořádku ho nedat a odejít se zaplacením přesné částky? Může jít třeba o případy, kdy kvalita pokrmů či nápojů nebyla na dostatečné úrovni, dále pak špatné, nevrlé či arogantní chování obsluhy. Spropitné nemusíte dávat, jestliže nejste spokojení s celkovou úrovní nabízených služeb. Pokud vám v restauraci nepřinesou jídelní lístek, personál vám nepomůže s výběrem, pakliže o to požádáte nebo se o vás v průběhu návštěvy prakticky nikdo nestará, nemusíte žádné dýško k útratě přidat. Z celkového gastronomického zážitku byste měli mít dobrý pocit a v prostředí by měla být dobrá a příjemná atmosféra. Zdali nakonec spropitné dáte, ke čistě vaše věc, a ačkoliv se v drtivé většině případů jedná o slušnost a ocenění servisu, není to vaše povinnost. Násilím ho po vás nikdo chtít nemůže.