Světový unikát: Maďarsko může mít jedno z největších nalezišť zlata

Maďarsko má bohatou historii těžby drahých kovů, zejména zlata a stříbra. V minulosti bylo významným producentem těchto cenných surovin, ale po první světové válce a rozpadu Rakousko-Uherska ztratilo většinu svých důlních oblastí. Nyní se však objevují náznaky, že by se Maďarsko mohlo opět stát důležitým hráčem na poli těžby zlata a stříbra.

Maďarské doly ve 13. až 16. století produkovaly více než 1 tunu zlata a 10 tun stříbra ročně, což zemi vyneslo na třetí místo v celosvětové produkci drahých kovů. Tyto drahé kovy nebyly pouze těženy, ale také zpracovávány přímo v hornických městech. Místní zlatníci a stříbrníci vytvářeli nádherné šperky, mince a umělecké předměty, které byly vyváženy do celého světa.

V Maďarsku se ukrývá zlatý poklad nevídaných rozměrů

Pohoří Börzsöny, nacházející se v severní části Maďarska, by mohlo skrývat jedno z největších nalezišť zlata a stříbra na světě. Průzkumy provedené NASA pomocí nejmodernějších technologií georadaru a geoskenerů odhalily, že se v hloubce až 2100 metrů pod povrchem nacházejí obrovské zásoby těchto vzácných kovů.

Podle odhadů by se v nitru pohoří Börzsöny mohlo ukrývat až 9000 tun zlata a stejné množství stříbra. Celková hodnota těchto zásob se odhaduje na ohromujících 720 miliard eur. Pro lepší představu, kdyby se tato suma vyskládala do řady jednoeurových mincí, dosáhla by délky téměř 16,7 milionu kilometrů, což je více než 43násobek obvodu Země na rovníku.

Pokud bychom chtěli tuto částku shromáždit ve stoeurových bankovkách, potřebovali bychom jich 7,2 miliardy kusů. Jejich hmotnost by dosáhla 7200 tun, což odpovídá přibližně hmotnosti 72 letadel Boeing 747. K přepravě takového množství bankovek bychom potřebovali 72 000 kufrů, každý s kapacitou 100 litrů, aby se do nich všechny stoeurové bankovky vešly.

Samotné množství zlata, které by se mohlo v pohoří Börzsöny vytěžit, je také ohromující. Pokud by se všech 9000 tun zlata najednou vyzvedlo na povrch, zaujímalo by objem asi 450 krychlových metrů, což přibližně odpovídá velikosti dospělé velryby.

Zlato je pro maďarskou ekonomiku skvělým nálezem

V prvních 12 letech plánuje společnost vytěžit 1000 tun zlata a 1000 tun stříbra z hloubky 100 metrů. Očekává se, že první zlaté a stříbrné cihly opustí rafinerii za 6 až 7 let od zahájení těžby. Zlato nalezené v oblasti má mimořádně vysokou čistotu, což zvyšuje jeho hodnotu a usnadňuje zpracování.

Maďarský báňský kapitanát v Szolnoku a Maďarská geologická služba oficiálně potvrdily výsledky průzkumů provedených společností. V lokalitě Rózsabánya byl 100metrovým šikmým vrtem potvrzen obsah zlata 64 gramů na tunu horniny a v Nagyirtáspuszta dva 105metrové vrty potvrdily až 500 gramů zlata na tunu.

V prvním roce po otevření dolu se počítá s těžbou na jednu směnu a počtem zaměstnanců mezi 380 a 400. Postupně by se počet směn zvyšoval a při dosažení čtyř směn by důl zaměstnával 1200 až 1400 lidí.

Z věznice se stane univerzita

Pro zajištění dostatečného množství kvalifikovaných pracovníků, jako jsou důlní inženýři, geologové, horníci, odpalovači trhavin a vyškolení operátoři strojů, plánuje společnost založení vysokoškolské instituce v Márianosztra.

Ta by měla sídlit v budově bývalého paulánského kláštera, který nyní slouží jako věznice. Těžařská společnost hodlá pro vězeňskou službu postavit novou budovu a stávající objekt si pronajmout na 99 let pro vzdělávací účely. Pokud vše půjde podle plánu, Maďarsko se díky využití nových ložisek zlata a stříbra v pohoří Börzsöny může v horizontu 10 až 15 let vrátit mezi přední světové producenty drahých kovů a region zaznamená významný ekonomický rozvoj spojený s vytvořením stovek nových pracovních míst.