Neuvěřitelné číslo: Cévy ve vašem těle jsou dvakrát delší než obvod Země

Asi není třeba vysvětlovat, že v našem těle jsou tepny a žíly, které mají za úkol rozvádět po našem organismu krev. Nejspíš ale netušíte, jak obrovské množství se jich v našem těle vyskytuje. A to číslo je skutečně neuvěřitelné. Vědci zkusili sečíst délku všech z nich a došli k číslici, která vám naprosto zamotá hlavu.

Tepny mají za úkol rozvádět čerstvě okysličenou krev dál do těla, zatímco žíly odvádějí krev zpět k srdci. Je to neustálý koloběh, jehož funkčnost zajišťuje naši existenci. Kromě těchto dvou hlavních druhů cév ale v těle máme i menší „kanálky“ pro rozvod krve. Jsou jimi vlásečnice, což jsou miniaturní cévičky propojující žíly a tepny. Těch máme v těle obrovské množství a leckdy jsou skutečně nepatrné.

Pokud byste dokázali z lidského těla vytáhnout všechny žíly, tepny a vlásečnice, natáhli je do přímky a poskládali je za sebou, dojdete k fascinujícímu zjištění. Podle vědců má náš krevní oběh odhadem na délku 96 000 kilometrů. Je to vůbec možné?

Dva a půl rovníku

Ve skutečnosti není reálné cévy poskládat za sebou, protože jsou nedílnou součástí všech našich orgánů, svalů i kůže. Ale díky moderním technologiím vědci vidí do našich těl hlouběji než kdy dříve. A mohou tak dospět k mnohem detailnějším závěrům o fungování našich organismů.

Proto také došli k onomu zjištění, že v těle máme celkem 96 000 kilometrů cév. Abychom si to lépe představili, nabízí se srovnání s rovníkem, což je nejdelší rovnoběžka na Zemi. Pokud bychom se rozhodli obejít nebo obeplout Zemi po rovníku, měli bychom před sebou trasu o délce asi 40 075 kilometrů. Délka lidských cév je ale tím pádem 2,5krát větší než rovník.

A nabízí se ještě jedno zajímavé srovnání. Pokud byste chtěli doletět ze zemského povrchu na Měsíc, měli byste před sebou cestu dlouhou 384 400 kilometrů. Zhruba tedy jako délka cév čtyř lidí.

40 miliard vlásečnic

Na naše cévy se z pohledu čísel můžeme podívat ještě jinak. Jak už jsme uvedli, nejvíce máme v těle maličkatých vlásečnic, které jsou ale pro správný rozvod krve naprosto zásadní. Podle vědců jich má průměrný člověk okolo 40 miliard.

Pokud bychom se rozhodli neskládat je za sebe, ale rozříznout je a rozprostřít do jednolité plochy, také bychom dospěli k neskutečnému poznání – jejich celková plocha by byla přibližně 1 000 metrů čtverečních. Pro lepší představu je to solidně velká zahrada.

Průměr těchto „trubiček“ je přitom různý. Typicky se pohybuje mezi 5 až 20 mikrometry (μm) a jejich délka je obvykle jen 0,5 milimetru.

Tepny jsou mnohem větší a silnější

Tady se nabízí srovnání třeba s tepnami, které vedou krev přímo od srdce. Největší tepnou je takzvaná srdečnice neboli aorta. Její průměr je okolo 2,5 centimetru. Jak vede tepna dál a dál od srdce, postupně je užší a užší, až se dostává na průměr zhruba 1 milimetr. I tepny se ale různě větší, a to na tepénky. Ty jsou výrazně menší a jejich průměr je už jen 20 mikrometrů.

Jelikož vedou tepny od srdce, tak i krev jimi proudí mnohem rychleji než ostatními cévami. Zatímco u vlásečnic se rychlost proudění krve uvádí jako 0,5 mm za vteřinu, tak v případě aorty jde až o 30 centimetrů za vteřinu. Tím, jak se stahují svaly, napomáhají proudění a tělo je tak dostatečně prokrvené a prokysličené za všech okolností. A stejně důležitý je pro to i podtlak v hrudníku.

Pokud dojde k jakémukoliv narušení tohoto cyklu, rázem jde o život. Při tepenném krvácení je nutná rychlá první pomoc a zejména zaškrcení tepny ve směru k srdci. Už ztráta jednoho litru krve je u dospělého velmi závažná. A ztráta dvou litrů krve je už přímým ohrožením života. Pro zajímavost, dárci krve běžně dávají okolo půl litru krve, s čímž se tělo poměrně hravě vyrovná.

Zdroje: wikipedia.org, stoplusjednicka.cz