Tuto potravinu Češi používají po kilech. Při ohřívání se z ní stává toxický jed
Jedna z nejoblíbenějších příloh, kterou Češi konzumují ve velkém množství. Její výživové hodnoty a chuť z ní činí populární volbu, která se často objevuje i ve fitness jídelníčcích. Nicméně kromě toho, že patří mezi jedny z nejvíce pesticidovaných potravin na trhu, obsahuje přirozeně i arsen. Jedná se o chemický prvek, který může mít negativní dopady na lidské zdraví. Největší riziko poté představuje její opakované ohřívání.
Kdo by si býval pomyslel, že tato nenápadná bílá zrnka s nevýraznou chutí, která tvoří gró většiny diet, ale i fitness jídelníčků určených pro kulturisty mohou mít negativní dopad na naše zdraví. Na sucho připravená s kuřecími prsy a trochou zeleniny na páře představují notoricky známý pokrm doporučovaný většinou fitness trenérů a odborníků na výživu. Řeč je samozřejmě o rýži.
Rýže je kromě častých odhalení zvýšeného obsahu pesticidů spojována také s arsenem. Arsen je přirozeně vyskytující se prvek, který se v malých koncentracích nachází v půdě a vodě. Díky jejímu specifickému způsobu pěstování do sebe absorbuje mnohem více tohoto prvku než jiné plodiny. Rýže může obsahovat až dvacetinásobně vyšší koncentrace arsenu než jiné plodiny.
Existují dva typy arsenu: organický a anorganický, přičemž anorganický je považován za mnohem toxičtější. Tento druh se v rýži vyskytuje ve vyšší míře. Dlouhodobé vystavení tomuto prvku je spojeno s riziky jako je rakovina kůže, plic a močového měchýře. Podstatnou nevýhodou je, že jej není možné z rýže zcela odstranit.

Riziko ohřívání rýže
Ohřívání rýže je běžnou praxí, kterou mnoho lidí nevnímá jako potenciální riziko. Přesto je její ohřívání záležitostí, před níž by spotřebitelé neměli zavírat oči. Pokud je rýže nesprávně skladovaná anebo ohřívaná, může se riziko vzniku toxických látek zvýšit.
Při opětovném ohřívání vstupuje kromě arsenu do hry bakterie Bacillus cereus. Tato bakterie se vyskytuje přirozeně v půdě a může přežít i teploty běžného vaření. Respektive její spory, které při nesprávném skladování mohou vyklíčit a její vegetativní buňky následně vyprodukovat emetický toxin A.
Tento toxin může způsobit zažívací potíže, jako je nevolnost, zvracení a průjem. Doporučuje se proto zbývající uvařenou rýži zchladit ve vodní lázni a umístit do chladničky. V případě delšího setrvání při vyšší teplotě dochází k nežádoucí aktivitě bakterie. Nejlepší cestou je proto uvařit tolik rýže, kolik zvládnete ujíst hned po uvaření, protože v takovém případě k produkci toxinu A s vysokou pravděpodobností nedojde.

Správná příprava a skladování je stěžejní
Co se týče arsenu, zásadním opatřením je správná úprava a zpracování rýže před samotnou konzumací. Vaření rýže ve velkém množství vody může obsah arsenu snížit až o 50 %. Poměr vody a rýže se doporučuje přibližně 6:1. Podstatné je zvolit i správný druh rýže. Například basmati vykazuje v průměru nižší hodnoty arsenu, což se oplatí, pokud je spotřebitel pravidelným „rýžožroutem“.
Z výše popsaných skutečností je vhodné dbát na vyváženou stravu, a kromě správné přípravy, skladování a ohřívání z ní neutvořit hlavní a každodenní součást svého jídelníčku. Za účelem zvýšení pestrosti jídelníčku je možné zvážit alternativy v podobě jiných obilovin jako je například quinoa, bulgur nebo pohanka.
Kromě toho je dobré se zajímat i o kvality jednotlivých rýžových producentů. Snaha informovat se o původu a složení této plodiny je zcela na místě. I přesto, že v Evropě i v jiných částech světa existují regulace týkající se obsahu arsenu, jeho obsah se u jednotlivých druhů produktů může zásadně lišit.