Takhle strašný květen byl naposled v roce 1991. Po půlce měsíce přijde peklo, varují meteorologové

Květen je pro většinu lidí synonymem rozkvetlých stromů, prvních pikniků v parku a lehkých bund přehozených jen tak přes rameno. Po dlouhé zimě se konečně nadechujeme jara, těšíme se na delší dny a doufáme, že počasí už konečně přeplo do teplejšího režimu. Jenže letos to s tou jarní idylkou úplně nevyšlo.

Zatímco některé dny připomínají spíš březnové ochlazení než vrchol jara, teploty se drží nezvykle nízko a mrazíky se staly běžnou součástí ranní rutiny. Pokud bude chladnější trend pokračovat, květen 2025 se může zařadit mezi teplotně podprůměrné roky posledního desetiletí.

Mrazové dny jsou letos časté

Od začátku května byl každý den zaznamenán jako mrazový alespoň na jedné stanici v Česku. Mrazový den je definován jako den, kdy minimální teplota klesne pod nulu. Ačkoliv v květnu nejsou přízemní mrazíky neobvyklé, letos jich bylo mnohem více než obvykle a to i tam, kde se v tomto období objevují jen výjimečně.

Nejchladnějším dnem byl zatím 9. květen, kdy mrazové teploty zaznamenalo více než 70 procent meteorologických stanic. Průměrná teplota toho dne byla více než 6 stupňů pod dlouhodobým normálem. Extrémní hodnoty hlásily především horské oblasti, například Kvilda-Perla a Rokytská slať na Šumavě, kde 10. května teplota klesla až na −10,3 °C.

Na Sněžce panoval celodenní mráz

Zatímco mrazové noci v květnu nejsou výjimečné, výskyt ledových dnů už je v tomto období vzácností. Letos jich bylo zaznamenáno hned několik, mezi 5. a 8. květnem, a to na nejvýše položené meteorologické stanici v Česku, tedy na Sněžce (1602 m n. m.). Ledový den znamená, že teplota během celého dne nevystoupí nad bod mrazu.

V posledních letech šlo o ojedinělý jev. V roce 2023 byl v květnu zaznamenán jeden jediný ledový den, ale v letech 2022 a 2024 se neobjevil žádný. O to překvapivější je letošní série čtyř takových dnů po sobě.

Přízemní mrazíky škodí úrodě

Studené noci se však netýkají jen hor a vyšších poloh. Od začátku května se přízemní mrazíky vyskytly i v nížinách, kde způsobují problémy zemědělcům, sadařům i drobným pěstitelům. Mnohé ovocné stromy už byly v plném květu a mráz mohl poškodit květy i mladé plody.

Škody na úrodě přitom nejsou jediným problémem. Květen 2025 je zároveň mimořádně suchý, podle odborníků z projektu Intersucho trpí až čtvrtina území Česka extrémním suchem a další třetina je na druhém nebo třetím nejhorším stupni. Kombinace sucha a mrazu je pro vegetaci vysoce stresující a dopady se mohou projevit i v dalších měsících.

Na horách opět nasněží

Ani druhá polovina května zatím nenaznačuje stabilnější jarní počasí. O víkendu se očekává další sněžení na horách, a to především na severu a severovýchodě republiky. Podle meteorologů půjde o srážky nad 1100 až 1200 metry, které se v těchto výškách znovu změní ve sníh.

Výraznější sněhovou pokrývku může zaznamenat například Sněžka, Praděd, Lysá hora nebo hřebeny Krkonoš a Beskyd. Sněžení v květnu na horách není neobvyklé, ale letos překvapuje svou četností. Polovina jara pryč, a na horách stále zima.

Památný květen 1991

V souvislosti s letošním ochlazením se stále častěji připomíná květen roku 1991, který patří k nejstudenějším květnům v historii měření. Tehdy padal sníh opakovaně během celého měsíce, a to nejen na horách, ale výjimečně i v nížinách. Například 26. května se slabá sněhová pokrývka objevila u Jetřichovic v okrese Děčín, ve výšce jen 250 metrů nad mořem.

Na Pradědu tehdy napadlo 12 centimetrů sněhu, na Lysé hoře 11 cm. Novou sněhovou pokrývku zaznamenalo 25 ze zhruba 800 stanic ČHMÚ. Průměrné měsíční teploty byly výrazně pod dlouhodobým průměrem a květen 1991 se tak zapsal do historie jako extrémně chladný, zasněžený a nepředvídatelný.