Světový nález tisíciletí z Česka: V malé vesnici našli poklad z roku 29 000 př. n. l.
Česko je země plná pokladů. Ať už se jedná o nádhernou přírodu, historické památky nebo kulturu, naše malá země toho má opravdu hodně co nabídnout. Není divu, že Česko přitahuje návštěvníky z celého světa, kteří obdivují krásy našich měst, hradů a zámků, ale také historických artefaktů. Jednou z oblastí, ve které Česko obzvláště vyniká, je historie.
Není tedy překvapením, že se v Česku čas od času podaří objevit unikátní archeologické nálezy, které vzbudí pozornost odborníků i široké veřejnosti. Tyto objevy nám umožňují nahlédnout do života našich předků a odhalit tajemství dávno zaniklých civilizací. Díky nim můžeme lépe pochopit, jak lidé v minulosti žili, co je trápilo a z čeho se radovali.
Tento nález dnes zná celý svět
Jeden takový fascinující nález se podařil najít v malé vesničce na území Česka. Tento objev doslova ohromil celý svět a stal se senzací, o které se mluvilo daleko za hranicemi naší země. Odborníci ho označují za jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů.
Jedná se právě o sošku jménem Věstonická venuše. Tato malá soška nahé ženy vyrobená z pálené hlíny pochází z období mladého paleolitu, konkrétně z doby před 29 000 až 25 000 lety. To z ní činí nejstarší známou keramickou sošku na světě.
Objev Věstonické venuše v roce 1925 byl skutečnou senzací. Stalo se to 13. července během vykopávek, které v oblasti mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem na jižní Moravě prováděl tým archeologa Karla Absolona. Sošku našli dělník Josef Seidl a technický vedoucí výzkumů Emanuel Dania v popelišti pravěkého naleziště. Ležela rozlomená na dva kusy asi 10 cm od sebe spolu s kamennými nástroji a zvířecími kostmi.

Na sošce byl nalezen otisk prstu dítěte
Věstonická venuše měří 11,5 cm na výšku a v nejširším místě v bocích má 4,3 cm. Je vyrobena ze směsi hlíny a vápence a během výroby se do materiálu dostaly i kousky kostí a uhlíky. Na první pohled zaujme výrazná stylizace celé postavy. Obličej téměř postrádá detaily, jen oči jsou naznačeny krátkými šikmými rýhami.
Venuše nemá vymodelovaný krk, zato má mohutná povislá ňadra (levé je dokonce větší než pravé), výrazné boky a břicho s naznačenou podkožní řasou. Zadní strana nese rýhy připomínající tukové záhyby. Na boku sošky se dochoval otisk prstu dítěte, které se jí dotklo ještě před vypálením. Temeno hlavy zdobí tři dírky, do kterých byla zřejmě původně zasazena ptačí pera.
Nález Věstonické venuše způsobil doslova poprask ve vědeckých kruzích
Dosud totiž převládal názor, že v období paleolitu lidé keramiku ještě neznali a nepoužívali. Soška ale jednoznačně pochází z kultury gravettienu, respektive její mladší fáze zvané pavlovien.
Účel a symbolika Věstonické venuše zůstávají dodnes předmětem dohadů. Mohlo jít o kultovní předmět spojený s uctíváním ženy jako dárkyně života a plodnosti. Tomu by odpovídalo zdůraznění ženských tvarů a atributů. Podle některých teorií mohla soška představovat ideál krásy ženského těla v tehdejší společnosti. Jiní badatelé se domnívají, že se jednalo o autoportrét zachycující skutečnou ženu – možná šamanku nebo vysoce postavenou členku kmene. Mohlo také jít o hračku, umělecký předmět nebo třeba o učební pomůcku.
Originální sošku si můžete prohlédnout jen při speciálních událostech
Věstonická venuše je v současné době uložena v Moravském zemském muzeu v Brně, konkrétně ve sbírkách ústavu Anthropos. Není však vystavována trvale, ale pouze při výjimečných příležitostech. Většinu času je proto nahrazena věrnou kopií, takže i běžní návštěvníci muzea si mohou prohlédnout, jak toto mistrovské dílo pravěkého umění vypadá.

Pokud byste chtěli spatřit originál Věstonické venuše na vlastní oči, je třeba sledovat speciální výstavy nebo akce Moravského zemského muzea. Ty bývají avizovány s předstihem na webových stránkách muzea i v médiích. Soška má pro svou unikátnost také obrovskou hodnotu. V roce 2004 američtí starožitníci odhadli její cenu na neuvěřitelných 40 milionů dolarů (přibližně 860 milionů korun).