Osm frází, které podle psychologů používají lidé s nízkým vzděláním
Někdy si to ani neuvědomujeme, ale to, co říkáme, o nás prozradí víc, než bychom chtěli. Některé fráze, které vypouštíme z úst jako na běžícím páse, totiž mohou na ostatní působit úplně jinak, než bychom si přáli. Podle psychologů dokonce existují výrazy, které naznačují nízkou úroveň vzdělání, nedostatek motivace nebo uzavřenost vůči změnám. A co vy? Nepatří některé z nich i mezi vaše oblíbené?
Představte si, že sedíte s přáteli nebo kolegy a najednou někomu z vás vylétne z úst věta, která by se dala shrnout jako: „Já už to mám na háku.“ Možná se zasmějete, možná to jen přejdete, ale věděli jste, že podobné fráze mohou mít hlubší podtext? Nejde o jednorázový výkřik, který vám uklouzne po těžkém dni, ale o slova, která používáme pravidelně a bez přemýšlení. Psychologové varují, že některé výrazy mohou působit, jako bychom rezignovali na svůj růst, vyhýbali se odpovědnosti nebo byli příliš pohodlní. Ne, nejde o to, abyste teď ve své hlavě cenzurovali každou větu. Ale stojí za to zamyslet se, co o vás vaše slova říkají. Takže které fráze jsou podle odborníků ty „nešťastné“?
„Mám to na salámu.“
Zní to jako pohodová věta, že? Ukázat všem, že vás nic nerozhází, může být v určitých situacích sympatické. Ale když tohle říkáte na každém kroku, začne to působit spíš jako lenost a nezájem o svět kolem vás. Představte si, že byste takhle reagovali na něco důležitého – třeba na problém v práci nebo konflikt s partnerem. Jak by asi vypadalo, kdyby váš šéf slyšel: „Mám to na salámu“? Místo dojmu nezávislého pohodáře byste působili jako někdo, kdo prostě nechce řešit problémy.

„Já to věděl, že to dopadne špatně.“
Kdo by si někdy nechtěl přihřát polívčičku a ukázat, že měl pravdu? Jenže tahle věta, kterou spousta lidí vysloví s takovým zadostiučiněním, není zrovna nejšťastnější. Nejenže ukazuje, že se vyžíváte v negativních scénářích, ale taky to zní, jako byste se raději utvrdili ve svém přesvědčení, než abyste hledali řešení. A víte, co je na tom nejhorší? Ve většině případů to nikoho nezajímá. Takže příště raději zkuste říct něco konstruktivního a méně skeptického.
„Tohle je ale blbost.“
Tak schválně – jak často jste něco odsoudili jako „blbost“, aniž byste tomu pořádně porozuměli? Přiznejme si, všichni máme tendenci rychle něco zavrhnout, pokud je to složité nebo nám to na první pohled nedává smysl. Jenže když tohle říkáte moc často, působí to, jako byste nebyli ochotní se nad věcmi zamyslet nebo se naučit něco nového. A to je škoda. Příště zkuste místo „to je blbost“ říct třeba: „Zajímalo by mě, jak to funguje.“ Uvidíte, jak se změní reakce lidí kolem vás.
„To se nikdy nezmění.“
Tahle věta je něco jako slovní brzda. Když ji někdo vysloví, okamžitě to zní, jako by svět byl statický a my s tím nemohli nic dělat. Jenže změna je život. Používání této fráze může naznačovat, že jste rezignovali na to, aby se věci zlepšily. A přitom právě změna je tím, co nás posouvá dál. Tak co kdybyste příště místo všty „to se nikdy nezmění“ řekli: „Jak bychom to mohli změnit?“ Možná budete sami překvapeni, co všechno se dá ovlivnit.
„Já už jsem takovej.“
Máte pocit, že tohle říkáte pokaždé, když vám někdo naznačí, že byste mohli něco dělat jinak? Pokud ano, možná je čas na malou sebereflexi. Tato fráze je totiž něco jako univerzální omluvenka pro všechny naše nedostatky. Ale ruku na srdce, skutečně chcete být někým, kdo rezignoval na jakýkoliv posun nebo zlepšení? I malé změny můžou udělat velký rozdíl. Takže příště zkuste místo této věty říct: „Možná bych na tom mohl zapracovat.“
„To nemá cenu.“
Kolikrát jste tuhle větu řekli, aniž byste to skutečně zkusili? Přiznávám, občas to může být lákavé, ušetřit si čas, energii, nebo si prostě jen nechat otevřená zadní vrátka. Ale pravda je, že tato fráze je často projevem pesimismu a nízké motivace. Takže místo toho, abyste něco hned vzdali, zkuste si říct: „Co kdyby to náhodou vyšlo?“ Možná vás výsledek mile překvapí.

„Já za to nemůžu.“
Pokud něco nevyjde, je snazší ukázat prstem na druhé než přiznat vlastní chybu. Tohle ale není moc dobrá strategie. Tato věta totiž svědčí o neschopnosti přijmout odpovědnost, což zrovna nevyvolává dojem zralé a sebevědomé osobnosti. Zkuste si příště říct: „Co jsem mohl udělat jinak?“ Nejenže to působí lépe na ostatní, ale hlavně se díky tomu můžete posunout dál.
„To bylo vždycky takhle.“
Tahle věta zní možná nevinně, ale je symbolem lpění na starých pořádcích. A přiznejme si, svět jde pořád dopředu. Pokud se nebudete přizpůsobovat, riskujete, že zůstanete pozadu. Místo této věty zkuste přemýšlet o tom, co by šlo udělat lépe. Inovace je hybným motorem úspěchu – a to platí nejen v práci, ale i v každodenním životě.
Poznali jste se v některé z těchto frází? Možná je čas takové věty nahradit něčím, co o vás řekne, že jste otevření, motivovaní a připravení růst. Naše slova mají totiž větší sílu, než si často uvědomujeme. Využijte je ve svůj prospěch, a to nejen ve vztazích, ale i v životě obecně. Každé slovo, které vypustíte, může být malým krokem vpřed. Tak proč toho nevyužít.