Kvíz pro správného Čecha: Těchto 10 otázek z 6. třídy by měl každý znát
Kladli jste si někdy otázku, jestli toho umějí dnešní děti méně než ty před dvaceti lety? A co by se stalo, kdybychom dnešním dětem dali úkoly, které se ve školních testech objevovaly v době, kdy jste na základní škole byli vy? Výsledky by vás jistě překvapily. Ale ani dnešní žáci základních škol to nemají zrovna jednoduché. Spousta otázek, zejména z historie, jim dělá problém. Připomeňte si šestou třídu i vy.
Určitě jste to už alespoň jednou slyšeli sami. Někdo si ve vašem okolí stěžoval na to, že „dnešní děcka jsou pořád jen na mobilu a nic neumí“. Co ale od dětí chcete? V době, kdy technologie pokračuje dopředu mílovými kroky, nelze od dětí očekávat, že si budou hrát před domem s kamením.
Co chybí dnešním školám?
Mnoho lidí se domnívá, že by se na základních školách měla vyučovat např. finanční gramotnost, chápání mezilidských vztahů, etiketa, ale také láska k přírodě a k pohybu. V současnosti se také hodně mluví o tzv. weelbeingu, což znamená, že výuka by měla přinášet potěšení nejen samotným studentům, ale také učitelům. „Od první třídy se mají děti učit, co znamená a obnáší svoboda, jak funguje demokracie,“ říká novinář a spisovatel Martin Fendrych, podle kterého by se měly děti ve školách i více hýbat. Stále víc žáků prvního stupně základní školy totiž nedokáže v tělocviku dle jeho slov udělat ani obyčejný kotrmelec.
Ministerstvo školství se však aktuálně snaží o reformovanou výuku na základních školách. Požaduje, aby se učitelé zaměřili hlavně na rozvoj dovedností u svých žáků a aby byli schopní naučit děti lépe chápat učivo. Proměnit se má v budoucnu výuka jazyků a bude se také pravidelně testovat. O tom, že se bude měnit reforma školství, informovalo Ministerstvo školství už před třemi lety. Změny by pak měly platit od roku 2027, a to zejména na prvním stupni základních škol. Každý následující rok se bude přidávat jeden ročník, avšak dobrovolně se k některým změnám v osnovách mohou ředitelé škol hlásit už nyní.
Velký důraz budou školy klást hlavně na výuku cizích jazyků. Původně se sice počítalo s tím, že druhý cizí jazyk si mohou děti zvolit podle vlastního uvážení nebo se ho nemusí učit vůbec. Nově ale zůstává v platnosti, že se děti na školách budou povinně učit dva cizí jazyky. Od roku 2034 si už ale budou moci vybrat ze tří jazyků – němčiny, španělštiny a francouzštiny. Ruština už se jako druhý jazyk učit nebude. Hlavním jazykem i nadále zůstává angličtina.

Někteří učitelé se proti změnám bouří
Učitelé některých základních škol se ale proti nové reformě školství bouří a požadují ještě alespoň roční odklad. „V době, kdy již byla revidovaná revize rámcových vzdělávacích programů představena veřejnosti, dochází k úplnému přepracování celých vzdělávacích oborů,“ vysvětluje k celé situaci Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy. Tomu ale oponuje Veronika Lucká Loosová, mluvčí Národního pedagogického institutu, podle které nedojde k úplnému přepracování oborů. Větších úprav se dočká pouze matematika, kde dojde k navýšení úrovně, a také výuka cizích jazyků.
Právě matematika stále patří mezi nejsložitější školní předměty na základních školách. V rámci reformy by měla v tomto předmětu přibýt látka, která se v současnosti učí spíše na středních školách, a to jsou kvadratické funkce a řezy těles.
