Kvíz českých tradic: Zvládnete všechny otázky bez chyby? Jen 3 % lidí uspějí
Křesťané si Štědrý den spojují s čekáním na narození Ježíše Krista a večer se schází na Půlnoční mši. O Velikonocích se zase běžně oslavuje jaro tím, že kluci chodí po vesnicích koledovat s pomlázkou v ruce. Od děvčat za to dostanou malované vajíčko. Tato původem pohanská tradice má ženám zaručit věčné mládí a plodnost. Jak dobře se vyznáte v dalších českých tradicích? A víte, které zvyky se pojí s penězi a bohatstvím?
Tradice a zvyky se ale netýkají jen českých svátků, ale také svateb. Některé svatební zvyky se po staletí nemění, jiné ale už dávno zanikly nebo jejich význam dodnes nechápeme. Jisté však je, že nevěsta si na sebe ve svatební den obléká bílé šaty z jednoho jediného důvodu – symbolizují nevinnost, věrnost a čistotu. Když si nevěsta nechtěla z nějakého důvodu obléci bílé šaty, bylo jí dovolenou si na sebe sice vzít i šaty jiné barvy, ovšem přímo zakázána byla zelená, fialová a modrá. Tyto barvy by jí totiž údajně měly do manželství přinést násilí. Nezbytným doplňkem byl závoj, a to proto, aby se zlí duchové nedostali do nevěstina těla. Samozřejmostí jsou pak svatební střevíce, do kterých se kdysi přidala zlatá mince. Měla symbolizovat bohatství manželů, ovšem celodenní chůze v botách s mincí u paty jistě nebylo nic příjemného.
České zvyky oslavující jaro
Lidové zvyky a tradice liší kraj od kraje. Ku příkladu masopust už se v dnešní době neoslavuje tolik jako ještě před 100 lety. Jedná se přitom o hezký třídenní svátek, jímž začíná čtyřicetidenní půst končící o Velikonocích. Masopustu se na mnoha místech Česka říká lidově fašank a v překladu se jedná o speciální karneval, kdy by se správně vůbec nemělo jíst maso. Vyvrcholením masopustní zábavy jsou různé hry ve společnosti obyvatel obce a tradiční Masopustní bál. Veselí pak končilo půlnocí třetího dne. V dávných časech zatroubil ponocný na roh a rychtář vyzval lidi, aby se v klidu rozešli do svých domovů. Někde se ještě „pochovala basa“, což znamenalo ukončení všech tanečních zábav v okolí. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.
S vítáním jara je pak spojený ještě jeden zvyk, o kterém se dnes už málo ví – vynášení Morany (někde Mařeny, Marzany, Moreny nebo také Smrti). Tato tradice je doložena už ze 14. století. Morana jako symbol smrti v podobě loutky přivázané na kusu dřeva je obřad, při kterém je Morana vynesena ve slavnostním průvodu k řece. Před vhozením do vody se navíc zapaluje. Za tímto symbolickým vydáním Morany živlům je snaha o rituální očištění obce a jejích obyvatel od všeho nečistého, nezdravého a zažehnání smrti samotné. Průvod po cestě k řece také zpívá tradiční píseň se slovy: Smrt neseme ze vsi – nové léto do vsi. Smrt plave po vodě – nové léto k nám jede. Vynášení Morany se dodnes bere jako tradice hlavně na jihu Moravy.
Tradice, na které se skoro zapomnělo
Zvyky, rituály a tradice provází lidi celým rokem. Nejvíce jich ovšem plníme o Vánocích. Kdo by neznal rčení o zlatém prasátku, které člověk uvidí, když nebude na Štědrý den až do večeře nic jíst. Toto rčení pochází od Pohanů a stále se v Česku dodržuje. Je však i tradice, na kterou se dávno zapomnělo. Například se kdysi tradovalo, že pokud na Štědrý den nasněží, máte si sundat boty a jít se po čerstvě napadaném sněhu proběhnout. Otužilci se pak mohou sněhem ochladit od hlavy k patě. Dle starých tradic to má zlepšit člověku zdraví. Na Štědrý den pak babičky vařily tzv. štědrovačku, což byla jediná polévka, která se v tento den mohla pojídat, ovšem jen po malých lžičkách. Vařila se ze všeho, co doma zbylo. Věřilo se, že tato polévka zaručí hospodyním, že budou mít celý další rok z čeho vařit a bude vždy dostatek jídla pro celou rodinu.
Ženy v dávných dobách chodily o Vánocích s rukama od mouky hladit stromy. Byly si jisté, že tímto pomohou stromům lépe plodit. Některé dívky pak stromy pomazaly stěrkou od těsta ze zadělaného chleba. Většinou tak činily u ovocných stromků, aby jim dodaly sílu rodit zdravé plody. Zapomenutou tradicí je i sbírání patek vánoček. Tento zvyk dodržovaly hlavně svobodné dívky, které se chtěly brzy vdát. Když za Vánoce nasbíraly devět patek od vánoček, věřilo se, že se do roka provdají.

Kvíz českých tradic: Zvládnete všechny otázky bez chyby? Jen 3 % lidí uspějí
V následujícím kvízu můžete otestovat své znalosti týkající se českých tradic. Pokud se vám podaří správně a rychle odpovědět na všech deset otázek, patříte mezi pouhá 3 % úspěšných.
- Proč smí ženich odkrýt nevěstě závoj až po svatebním obřadu?
- a) protože by jeho rodiče mohli vidět zlé duchy
- b) aby mu nevěsta neutekla
- c) protože si svatbu už nemůže rozmyslet
2. Proč se snubní prsten dle tradic nosí na levém prsteníčku?
- a) Egypťané věřili, že na tomto prstu je žíla lásky
- b) protože pravá ruka je dál od srdce
- c) tradice praví, že levá ruka má nosit více šperků, aby se rodině dostalo bohatství
3. Jak se dříve říkalo noci, kdy se pálily čarodějnice?
- a) filipojakubská
- b) posmrtná
- c) kouzelná
4. Podle starých tradic by měly mít hospodyňky do svátku Sv. Lucie 13 prosince …
- a) upečenou vánočku
- b) perfektně naklizeno
- c) vlasy svázané v copu
5. Proč se na Sv. Barboru řežou větvičky třešní?
- a) aby se zachovala plodnost stromu
- b) aby se zde v případě rozkvětlé větvičky svobodná dívka provdala
- c) aby si je mohli chlapci později splést do pomlázky
6. Pod jmelím by se tradičně mělo líbat, ale pozor. Jmelí přinese štěstí jen tomu, kdo …
- a) jej správně zavěsí
- b) si jej sám utrhne
- c) jej dostane darem
7. Před zahájením štědrovečerní večeře se u stolu tradičně prostíralo pro …
- a) náhodného pocestného
- b) zesnulého, který zemřel v témž roce
- c) nenarozené děti
8. Ve středověku se žádné dárky o Vánocích nerozdávaly. Bohatí rozdávali chudobným …
- a) lahve vína
- b) jídlo
- c) uhlí do pece
9. Na Zelený čtvrtek si připomínáme Ježíšovu poslední večeři. Je to den odpuštění. V tento den by také měly …
- a) babičky upéct jidáše
- b) děti sníst něco zeleného
- c) utichnout všechny zvony
10. Zajímavou tradicí je také velikonoční řehtání. Tato tradice spočívá v tom, že chlapci z dané vesnice chodí po domech s řehtačkami a dělají co největší rachot. V řehtání se pokračuje i na Bílou sobotu, po čemž následuje tradiční koleda neboli …
- a) pomlázkování
- b) polévání vodou
- c) vyřehtávání

Správné odpovědi:
1c, 2a, 3a, 4b, 5b, 6c, 7a. 8b, 9c, 10c.