Přechod na letní čas vždy vyvolává bouřlivé diskuse.

19. 1. 2026 17:50

Blíží se střídání času, tak si nezapomeňte připravit hodinky. Letos to bude dříve, než obvykle

Kdo doufal ve změnu, má také v tomto roce opět smůlu. Ani letos se totiž nevyhneme pravidelnému půlročnímu posouvání času, které obvykle nastává zkraje jara a trvá jako každý rok sedm měsíců do konce října.

Každoročně je tento krok oblíbeným tématem řady diskutérů žádajících po ukončení této změny, kterou ostatně EU již před léty slíbila, zatím se však tamní představitelé nedohodli, který čas vybrat. Přechod na letní čas, který nás čeká, funguje jednoduše – ve dvě ráno se hodiny všem posunou o jednu hodinu dopředu, tedy na 3:00. Každoročně si tak mnozí z nás stěžují na kratší spánek. Zimní čas funguje obráceně – ve 3:00 ráno si hodinky posouváme o hodinu zpět na 2:00 a můžeme tudíž o hodinu déle spát. Letos bude přechod na letní čas 29. března.

Na jaře nás čeká pravidelná změna času. Zdroj: shutterstock.com

Již v roce 2019 mělo toto posouvání času skončit, bohužel se členské státy dosud nedohodly, který čas si vybrat. V roce 2018 uspořádala Evropská komise vzhledem k neutuchající kritice střídání času tzv. veřejné konzultace – podle 4,6 milionu obdržených odpovědí hlasuje 84 % populace pro zrušení změn času. V České republice je to také nadpoloviční většina – celých 70 % by bylo pro, přičemž 44 % volí letní čas a 24 % čas zimní.

Dopady na zdraví

Do diskusí se samozřejmě zapojili také experti na zdravotní dopady tohoto střídání, podle kterých by byl kvůli zdraví vhodnější čas zimní. Při letním čase by se totiž v zimě rozednívalo až kolem deváté hodiny a řadu lidí by mohlo trápit sladění svých biologických hodin s tímto nastavením, což by dokonce mohlo vést až k civilizačním chorobám, v důsledku k nižší produktivitě, příjmům i zhoršení studijních výsledků. Fanoušci letního času si naopak pochvalují možnost pracovat za denního světla již od časného rána a nebýt deprimování teprve počínajícím svítáním.

Změna čas nás čeká dvakrát za rok. Zdroj: shutterstock.com

Než se přistoupilo k tomuto střídání, platil pouze tzv. standardní – klasický zimní čas. Letní čas se zavedl právě kvůli snížení spotřeby energie, přičemž ale vyšlo najevo, že výsledné úspory jsou minimální. Zlepšení se neprojevilo ani v jiných oblastech typu zemědělství, doprava nebo cestovní ruch.

Historie střídání času

Leckoho možná překvapí historie této změny – v českých zemích se střídání poprvé zavedlo v letech 1915 a 1916. Poté se ke změně přistoupilo znovu během druhé světové války roku od roku 1940 do roku 1949. Třetí posouvání hodinek nastalo u nás v roce 1979 z důvodu tuhé zimy a ropné krize. Do poloviny 90. let jsme zachovávali letní čas na půl roku, od roku 1996 společně s Evropskou unií posouváme čas v intervalu sedmi měsíců.

Čtěte také

Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici

21. 5. 2026

Půjdeme-li v historii dál zjistíme, že první zmínky o zavedení letního času se objevují již v roce 1784 v dopise Benjamina Franklina. Jeho zmínky jsou ovšem ironické – navrhoval chodit spát i vstávat dřív, aby lidé lépe využili denního světla. V roce 1907 se návrh na zavedení letního času pojal vážně, což popsal londýnský stavitel William Willet ve své eseji Plýtvání denního světla. Samotné zavedení nastalo po první světové válce 14. dubna 1916, přičemž první zemí bylo Švédsko, postupně se přidávaly ostatní země včetně českých zemí, které změnu zavedly 30. dubna téhož roku.

Jisté je jedno – blížící se změna času opět vyvolá řadu vášnivých diskusí. V řadě zemí byl totiž čas zaveden, ale po určité době zrušen, protože změna nedávala smysl. Letní čas také u řady obyvatelstva vyvolává deprese nebo nekvalitní spánek. Zároveň ale historicky tato změna zachránila řadu životů, kdy se kvůli změně času nepodařilo palestinským teroristům zneškodnit dva autobusy plné izraelských civilistů.

Zdroj: novinky.cz, idnes.cz

Čtěte také