Belgie potopila do Severního moře 23 betonových bloků o hmotnosti 22 000 tun, aby vybudovala první energetický ostrov na planetě

Na první pohled to může působit jako nějaký experiment pro inženýry. Ve skutečnosti jde ale o docela zásadní krok v energetice. Belgie se pustila do stavby umělého ostrova v Severním moři, který nebude pro lidi, ale pro elektřinu.

Zhruba 45 kilometrů od pobřeží roste konstrukce, která trochu připomíná obří stavebnici. Na dno moře se postupně ukládá 23 betonových bloků, říká se jim kesony. Každý má kolem 22 tisíc tun, což je dost těžko představitelné číslo. Po usazení se vysypou pískem, aby držely pevně na místě a vytvořily základ.

Projekt se jmenuje Princess Elisabeth. Není to jen belgická věc, spíš něco co může zasáhnout širší Evropu. Ostrov nebude obytný, žádní lidé tam žít nebudou. Má fungovat jako takový sběrný bod pro elektřinu z větrníků na moři.

Čtěte také

Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici

21. 5. 2026

Jak funguje energetický ostrov

Princip není nijak složitý, i když to tak může znít. Větrné turbíny roztroušené po moři vyrábí elektřinu a tu je potřeba dostat na pevninu. Místo aby vedlo hodně kabelů všude možně, energie jde nejdřív na ostrov. Tam se upraví a pošle dál.

V projektu se kombinuje HVAC a HVDC. Střídavý proud známe ze zásuvek doma, zatímco stejnosměrný je vhodnější pro dlouhé vzdálenosti, protože má menší ztráty. Spojení obou systémů v jednom řešení není v Evropě úplně běžné.

• sběr energie z větrných parků
• převod mezi typy proudu
• další distribuce do sítě

Plánovaná kapacita větrných parků v oblasti má dosáhnout až 3,5 gigawattu. To je výkon, který se dá srovnat s několika jadernými bloky, i když samozřejmě záleží na větru. Ostrov by tak mohl dodávat elektřinu milionům domácností a zároveň trochu snížit závislost na fosilních palivech.

Čtěte také

Cyklistický airbag může být rozhodujícím prvkem pro záchranu života. Objevují se hlasy pro jeho povinné zavedení

21. 5. 2026

Strategický význam pro Evropu

Celý projekt není jen o Belgii. Počítá se s propojením na další státy, třeba Velkou Británii nebo Dánsko. Elektřina tak může téct tam, kde je zrovna potřeba, což dává síti větší stabilitu. A menší riziko výpadků, i když nikdy to nejde úplně vyloučit.

Evropská investiční banka projekt podporuje finančně a označuje ho za důležitý pro rozvoj offshore větru. První fáze má stát asi 1,1 miliardy eur. Část pokrývá právě úvěr od této instituce, zbytek jde z dalších zdrojů.

Je to vlastně i test do budoucna. Pokud se ukáže že to funguje dobře, může se podobný model rozšířit i jinam.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Stavba, která myslí i na přírodu

Zajímavé je, že projekt nezapomíná úplně na přírodu. Používá se takzvaný nature inclusive design. Jinými slovy, konstrukce se snaží zapadnout do prostředí a trochu ho i podpořit.

Pod hladinou vzniknou místa vhodná pro ústřice a další mořské organismy. Nad hladinou se počítá s prostorem pro ptáky, kde mohou hnízdit. Není to dokonalé řešení, ale je vidět snaha.

Odborníci mají dlouhodobě sledovat dopady na okolí. Uvidí se, jak to bude fungovat v praxi protože teorie a realita se někdy liší.

Čtěte také

V tichomoří se vytvořila obrovská skvrna plná plastového odpadu. Může mít negativní dopad na celý ekosystém

18. 5. 2026

Kdy začne ostrov fungovat

Stavba bude probíhat postupně v několika etapách. Základ by měl být hotový někdy mezi roky 2026 a 2027. Pak přijdou na řadu technologie, kabely a další vybavení.

Plný provoz se očekává kolem roku 2030, pokud se nic zásadního nezkomplikuje. Belgie tím zkouší model, který může změnit energetiku v Evropě. Moře by se tak mohlo stát jedním z hlavních zdrojů čisté energie, i když cesta k tomu nebude úplně jednoduchá.

Zdroje: reuters.com, offshorewind.biz, eib.org, vozpopuli.com